Romantické básničky o lásce

Cítím se sám každé noci,
přirostla ksi k mému srdci.
Snad to bude brzy lepší,
po nocích mé srdce brečí.
Stýská se mu po tom tvým,
chtělo by být jenom s ním.
Mazlit se touží každý den,
od rána k večeru, stále jen.

Jsi hebká jako poupě
rosou smáčené,
růže mezi plevelem
průměrnosti obklopené.

Světlé vlasy proud větru hladí,
tajemné oči do noci svítí,
v mém snu žhavost slzy chladí,
když mé rty tvůj polibek cítí.

Jsi mi tak blízká,
a přece tě neznám -
na chvíli s tebou prožitou však nezapomínám.

Každý den čekám,
až se střetnou naše pohledy
a vesmírem něhy budem plout
jak hvězdy na nebi.

Život opojně zavání touhou,
když jsi vedle mne
a srdce mé - buší den ode dne
stále víc jen pro tebe.

Život bez tebe je jako láska bez citu,
jako oheň bez dýmu
a já ve svém nitru nesu vinu,
že neumím ti to do očí říct.

Jen jednou jsem tě spatřil
a viděl tvou hebkost samu,
jen jednou - paks odešla
a já cítil se jak rytíř,
jenž navždy ztrácí svou bílou dámu.

Teď jak bludný rytíř ve dnech lůně,
klaním se a chci se ptát,
neboť při pohledu do tvých očí má duše stůně,
když přemýšlím,
zda dokázala bys mne -
jak já tebe milovat.

Nádherně se cítím
zaplavená kvítím,
zvlášť když mi jej dal ten,
co je můj sen.

Ztrácím tě lasko má
Čekám na slova tvá
Když se na mě upřou oči tvé
Svírá se srdce mé

(lásko, tak jsem, své vyznání Tobě, pustil na Tvé přání do světa)

Ten den byl jako sen, dnes zdá se mi.
Den, kdy objevil jsem, svou lásku na zemi.
Ten den počasím nevlídný, změnil život můj
tak smutný a neklidný.

Ten den našel jsem grál mého života.
Ten den, po době dlouhé, já našel v sobě odvahu!
Odvahu mužům danou od boha. Odvahu vztáhnout ruku po kráse.
Odvahu s ženou snů mých, setkat se.

Ten den, nejistotou mučen až chlapeckou,
já prvně vzal Tvou ruku v svou.
Ten den v mém srdci stále je.
A vzývat krásu, něhu Tvou je díkem Tvojí osobě!

Ten den jsem poznal poprvé, jak milovat Tě je nádherné.
Ten den navždy chci do srdce si vrýt,
vždyť i dítě chce den narození svého, v paměti mít.
Ten den byl i já narozen. Jak narodit se dospělý muž může?
Odpoví Ti snadno ten, kdo trhal rukou holou, pro lásku svou růže.

Pokračování básničky

Stále a víc po tobě toužím,
ne, není to náhoda, dnes to vím,
dnem i nocí o tobě sním,
sejít s tebou, se musím.

Jsi poupě, voníš na louce v trávě,
co za ranní rosy, rozkvétá právě,
vůně, toho květu, mě zmámila,
až se z té vůně hlava zatočila.

Rty něžné, plátky květů z růže rudé,
vidím a sním, zavřu oči, jsou všude,
jediný dotek a ledy tou vášní roztají,
v srdci svém nosím tě potají.

Pleť máš jemnější, než hedvábí,
k dotykům, polibkům žhavým, mě svádí,
žár chci, v dlaních svých cítit,
vůně láká, stále víc, musím ji políbit.

Pokračování básničky

Pod hvězdnatou oblohou,
kam jen milenci mohou,
vidím nás, jsme tam spolu
a míříme ruku v ruce domů.

Dvě srdíčka vedle sebe,
přes ně bílá páska,
to aby vydržela
ta naše láska.

Nezapomínám, naopak vzpomínám.
Vzpomenu si na tebe, srdce bušit přestane.
Sním o nádherném životě,
a né o smutku v temnotě.
Tebe však nikdy nedostanu,
sama napořád zůstanu.
Zamilovala jsem se, nevím proč a jak,
snad jednou vyjde mi slunce zář.
Nejsi nikdy vedle mě, ale stále vidím tvou tvář.
Nikdy nebudeš patřit mně, už aby byl konec dne.
Začnu snít, ve snech můžu tě napořád mít.
S tebou život jako z pohádky je,
pouhá myšlenka to je.
Ty žiješ si svůj sen,
vyjedeš si s motorkou občas ven.
Máme stejný sen, ale každý jiný den.
Číslo s názvem věk, vysmívá se nám už pár let.
Oba stejný máme svět, říct si musíme pár vět.
Ty o mně ani nevíš, zažili jsme pěkný víkend.
Nevím, jestli jsi mě jenom zkoušel
nebo se vážně pokoušel.
Víno skvělé, tvé oči sledující úžasné.
Pak pusu na tvář dal jsi mi,
do myšlenek dostal ses mi.
Ráno splnilo se mi, fotka s tebou,
vzpomínky krásné dal jsi mi.
... Děkuji ...

Chtěl bych se dotýkat Tvých vlasů
zabořit prsty do té nádhery.
Chtěl bych se dotýkat Tvých očí
zabloudit v hlubinách té záhady.

Chtěl bych se dotýkat Tvých uší
a šeptat do nich spoustu krásných slov.
Chtěl bych se dotýkat Tvých tváří
zulíbat na nich každý krásný bod.

Chtěl bych se dotýkat Tvých retů
a nechat na nich zemřít duši svou.
Chtěl bych Tě líbat na Tvé rety
snad mi Tvé ANO říci pomohou.

Chtěl bych se dotýkat Tvé šíje
vystihnout její něžnou nádheru.
Chtěl bych se dotýkat Tvých ramen
pocítit jejich sladkou důvěru.

A chtěl bych pomáhat Tvým pažím
odnosit tíhu obyčejných dní
Chtěl bych se dotýkat Tvých loktů
říci jim ať Tě nikdy nezradí.

Pokračování básničky