Víš

Víš, já Tě pořád miluju,
ale mám trochu strach.
Z nejistoty, ze zavázaných očí.
Z toho, co bude dál.
Já potřebuju Tvou blízkost,
ne aby ses mi smál.
Jak vlastně vidíš naši budoucnost?
Chceš si dalších x let jen psát?

Říkáš, že jsem nemilovala.
Sám snad víš, že to pravda není.
Kdyby byla, tak mě tolik nebolí
tvoje ranění.

Jsem s tebou spojena,
ať už to bude jakkoliv.