Zamilované básničky

Já o lásce sním,
že budu s ním,
naše láska věky překoná,
jen pro to život smysl má.

V srdci mám pocit,
že jsem náhle procit,
předtím byl můj život šeď,
nemůže se rovnat s tím teď.

Kdyby mi šanci dala,
královna světem znavená,
ukázal bych jí do rána,
co pravá láska znamená.

Z lásky se vyznávám,
už dlouho rád ji mám,
je mou druhou polovinou,
nemyslím na žádnou jinou.

Víš o tom, Terezo, Terezko,
že jseš moje nejmilejší zlatíčko?

Myslím na Tebe ve dne v noci,
máš mě ve své uhrančivé moci.

Jseš můj malý, milý, něžný smíšek,
těším se, že vypijeme spolu lásky kalíšek.

Jseš úžasná, jseš můj splněný, zhmotnělý sen,
chtěl bych Tě líbat pořád a stále den co den.

Chtěl bych neustále vnímat teplo Tvé hebké, jemné kůže,
a chtěl bych, abys v mém náručí rozkvetla jak nejkrásnější růže.

Chtěl bych hladit, líbat, Tvé sametové vlásky,
jen tak, z čistého srdce, čisté lásky.

Třeba i údolím stínů s Tebou bych chtěl jít,
a po svém boku Tě trvale a navždy mít.

Už nechci žádné cizí krásky,
chci jen velký kopec Tvé čisté lásky.

A proto prosím zavři svá víčka a zastav ten bezcitný čas,
ať s Tebou jsem dnes i zítra, pořád, zas a zas.

A proto prosím, zastav ten čas,
a jedno tělo, jedna duše ať je z nás.

Kdo lásku nevnímá,
často sám usíná.

Cítím se sám každé noci,
přirostla ksi k mému srdci.
Snad to bude brzy lepší,
po nocích mé srdce brečí.
Stýská se mu po tom tvým,
chtělo by být jenom s ním.
Mazlit se touží každý den,
od rána k večeru, stále jen.

Každý, kdo lásku má,
na sobě poznává,
jaká je kouzelná,
nenapodobitelná.

Postavím hráz a zbourám ji tím,
že si tě víc než kdy všímám,
někdy říkám ti víc, než jsem chtěla kdy říct,
a při tom tě víc než kdy vnímám.

Cítím blízkost tvou a né náhodou,
hned prostřu nám bílej stůl.
Cítím tíhu změn,
každou chvíli jsem
tou největší příčinou.

Pro mě jsi daleko víc, než se zdá,
jsi pro mě, lásko, víc, než vůbec můžu ti říct,
pro mě jsi daleko víc, než jsem já.
Bez tebe žádnej z mejch dnů vůbec nic neznamená.

Žije to v nás,
když ztrácíme význam,
ty obrazy málokdy stárnou.
Vím, že žije to v nás,
jako čarovná míza,
co ožívá, když slzy sbíráš.

Oznamuje se láskám našim
že o velkou změnu se snažím
pracuji na sobě dnem i nocí
snad mi to bude někdy ku pomoci
Stále mi na tobě záleží
a nic jiného už netěší
myšlenka se stále honí hlavou
procházet se s tebou pod oblohou
oblohou plnou zářících hvězd
jít ruku v ruce tou nejkrásnější z cest