Rozlámané srdce

Hýčkal jsi moje rozlámané srdce,
i když bylo ukryté v mé dlani.
Teď ti je dávám, volné na své ruce,
však ty ho nechceš, nevím proč ani.
S hlavou v peřinách, s očima pro pláč,
jak mohls odmítnout dar všech darů!
Jsi tím, kdo si jen hraje, pouhý hráč,
pozornost věnovals pouze barům!
Já byla jak pouhá láhev vína,
z které si upíjel podle chuti!
Teď přestala klapat kola mlýna,
jsem jak kámen na hromadě suti.