Rostu, moje mámo

Život končí, začíná,
už jsem velký klučina!
Dávno nemám plínky Bobi,
dudlíky nejsou mé hobby.

Klidnou jízdu v kočárku,
vyměnil jsem za „kárku”.
Čas však plyne jako řeka,
dneska na mě školka čeká.

Než se, mámo, naděješ,
do školy mě povedeš.
Naučím se číst a psát,
potom půjdu studovat.

Nebudu mít doma stání,
časem najdu zaměstnání.
Pak zas, moje mámo zlatá,
bude ze mě „velký” táta.
Budeš chovat moje děti
a dívat se, jak čas letí.