Básničky o životě a světě

Daleko jsou hranice,
fízlové nám v patách jsou,
propadáme panice,
supové budou mít svou show.

Cestování miluji,
a tak pořád cestuji.
Brazílie, Austrálie, Čína,
ani nevím, kde je větší psina.

Kdysi jsem byl pistolníkem
na Divokém západu,
teď jezdím jen s dostavníkem
a občas něco ukradu.

1. Scénář nám píše někdo úplně cizí,
nevíme, jestli měl předem stanovenou vizi.
Celý náš život shrne do pár řádků
a nám nezbývá nic jiného, než doufat, že je v pořádku.

2. Naše budoucnost je jen v jeho rukách,
je na něm, jestli budeme šťastní nebo budeme prožívat muka.
Co každý scénář, to jiný příběh,
stále probíhá stejný koloběh.

3. Někdo se právě narodil, někdo zemřel
a někdo se sám v sobě uzavřel.
Chtěl by se z téhle pasti dostat ven,
místo snahy doufá, že je to jen zlý sen.

Pokračování básničky

Všichni jsou už v Mexiku,
jen já tu žeru paštiku
na Mírově ve své cele
a není mi moc vesele.

Mexiko je minulostí,
letím teď směr Rio,
tam užije si do sytosti
naše lupičský trio.

Ten kovboj falešný karty hrál,
bylo to jeho koníčkem,
to ještě tenkrát na nohou stál,
teď uctěme ho pomníčkem.

Když paprsky slunce nemohou
projít zamračenou oblohou,
pak důležité je slunce v duši,
které má každý, aniž to tuší.

Věřím, že štěstí existuje,
snad někde nad mraky pluje
a jednou sestoupí ke mně dolů,
mé srdce rozjasní a zbaví bolu.

V životě je tolik možností,
můžeš si užívat do sytosti,
nikdy však na druhé nezapomínej
a také na jejich štěstí se dívej.