... na prázdným nádraží ticho, až bolí uši... odjela nám láska... proč vzala kufry, kdo z nás tuší... smutný lampy svý hlavy v mlze kloní a světlo odráží koleje... jdu pustou ulicí a nic ve mně se neděje... jenom tma!

tma v ranci výčitek, slzí a trápení... nezbylo místo na lásku, to sladký mámení... pod košilí těžkej kámen leží... čas kolem běží a v dálce houká vlak...

špínu z bot smejvá déšť... pomalý kroky na chodník sázím, hrst hořkých vzpomínek přes rameno házím, trhám bludnej kruh... a dobře tak!
noc se vytrácí, jak zloděj snů... s pachutí černý kávy jen nerad vstávám do prázdnoty dalších dnů...

za prachy štěstí nekoupíš a štěstí prý není víc než láska... z lásky přátelství či nepřátelství se rodí... prázdnota... každej říká jenom to, co se mu hodí... snad do loterie sázka...

někdy šťastný číslo padne... naděje vadne, jak starej kaktus na zápraží...

zas slunce svítí a vlaky jedou... věřit nadějím se prý prodraží... prázdným, jak výplatní páska...

odjela nám láska...

z prázdnýho nádraží