Na křídlech pegasů, s Faraonem v zádech,
z reality do snů, na jeden nádech.
Tam, zpátky, všechno se mění,
tohle musí být sen, tohle realita není.
Zákoutí myšlenek,
zevnitř i navenek,
šedá a tajemná
je realita má.
Bijící na poplach, brány hradu střeženy,
nikoho nezajímá, jak teď je mi.
Sladká a líbezná, náročná přání,
ze Slunce na Měsíc, plním na požádání.
Jak Elf v obležení Orků,
mý tělo impulzuje do kostí morku.
Pevná zem pod nohama,
otevřené nebe nade mnou,
tak jdeme dál, tou krajinou kouzelnou.
Říše divů, nebo blbý vtip?
Sen nebo realita, kde mi bude líp?