Černý humor

je to humor nebo není
to vám dávám k posouzení

já to stáří těžko zvládám
sotva vstanu na zem padám
často hlavou o stůl bacím
po obědě ihned zvracím
ztěžka potom usednu
z mísy už se nezvednu
ležím v mokru
dnes i zítra
sestra přijde vždycky zjitra
kašlu bliju sténám prdím
potím se a tuze smrdím
nemyslel jsem na konec
skončil jsem jak pitomec

Pokračování básničky

Uklouzla veverka po banánu,
dala si o zem pořádnou ránu,
najednou spatřila velkou bránu,
teď už je veverka dávno v pánu.

Při návštěvě Malajsie vloni
ušlapali mého tátu sloni,
nepřišli tam doktoři,
sežrali ho kondoři.

Máme doma kocoura,
náš kocour je fakt moula,
nechal ocas u kamen,
teď má ho krátce upraven.

Byl jednou jeden král,
co s flintou si hrál
a zastřelil šaška,
bylo to celé fraška.

Máme doma kocoura,
ten furt někde courá,
přišel tuhle oknem
s velikým monoklem
a hnedka se schoval,
asi někde boxoval.

Zakopl zajíček
o chleba krajíček,
zlomil si tlapku,
krajíc má v zadku.

V horké poušti trosečník
spatřil náhle slunečník,
běžel za ním do rána,
byla to fata morgána.

„Muž přes palubu!”
křikl důstojník
a rozbil si hubu,
teď má svůj pomník.

Běžel zajíc polem,
utíkal před kolem,
zakopl o svou noru
a přejeli ho k tomu.