Černý humor

Zajíček si žere travičku,
slepička bere kudličku,
kudličkou ho podřízla,
zpívala si tralala,
kudlička se zlámala,
slepička pak plakala,
slepička už nepláče,
kohout jí dal koláče,
koláče se splašily,
do břicha jí skočily,
slepička se poblila,
koláče tak zničila,
to je konec básničky,
pod vedením slepičky.

Uklouzl po slupce,
svezl se z kopce po držce,
co vyprávět vám budu,
nabil si pěkně hubu.

Veverka na větvi šaškovala,
podklouzla jí nožička,
proletěla se volným pádem,
teď počítá bebíčka.

Zakopl křeček
v běhu o domeček,
do pilin hodil placáka,
teď má obřího moncláka.

Viděl jsem berušku,
jak leze po stébýlku trávy
přímo pod vemenem krávy,
no co vám budu povídat,
musím se pořád usmívat,
dostala spršku.

Zasekl se v metru
dvoumetrový chlap,
teďka je z něj lilipután,
no trefil by mě šlak.

Svištěl hlemýžď po dálnici,
očička mu vlála,
tu narazil na slepici,
nehoda se stala.
Předepsanou rychlost nedodržel,
brzdit nestačil,
jeho domeček to nevydržel,
bezdomovcem byl.

Rozryl krtek zahradu,
neměl to ale dělat,
teď problémů má hromadu,
zased si na něj sedlák.

Hlasité vibrace plašiče
trhají krtkovi uši,
sedlák se proměnil v mlátiče,
co každý jeho pohyb tuší.

Krtek má velký stres,
raděj kufříky balí,
ten sedlák je ale pes,
pryč si to krtek kalí.

Běhá kocour po střeše,
na kočičku třese se,
podklouzla mu nožička
a letěl do nebíčka,
kocour už nepoměje se.

Vběhla do kurníku lasička,
zachutnala jí slepička,
měla ale velký pech,
hospodář měl na ni vztek,
čekala ji jen pastička.