Básničky o zvířatech a přírodě

Vítr odvál chladnou zimu
Nastal jarní čas
Ptačí zpěvy...
Čápi letí do hnízd
a život nový vznikne zas

Jarní střih dá se vínu
Osvěží náš hlas
Veselé děvy...
Přiběhnou na hvizd
ukážou nám štíhlý pas

Déšť už umyl špínu
Prostřen jara vlas
Krásné jevy...
Hřívy koňských jízd
přinášejí mnoho krás

Venku sněží
a mně běží
hlavou celá zima,
jaká byla prima.

Malé kotě s klubíčkem si hrálo,
dolů z kopce se mu skutálelo.
Neurvale ho nahoru táhlo
a nakonec to po hodině vzdalo.

Rozkvetlá čemeřice
má ráda promenádu v sněhu.
Ledová královna,
má v sobě i kus jedu.
Když kvetou sněženky,
žárlit nepřestává -
lidi ji přehlíží,
proto je nemá ráda.
Když pak je utrhnou
a je na výsluní,
i ona se zasměje,
zazáří, jak nejvíc umí.

Venku sníh padá,
mám to tak ráda,
jenom tak vyběhnout
a do závěje zaplout...

Venku sněží,
ten čas běží,
zima v plném proudu je,
mráz po oknech maluje.

Mráz čaruje,
každý den
okna maluje
jako sen.

Z hloubi lesů
v srdci nesu
krásný pocit,
jako bych procit.

Vytáhlý
svůdník
s motýlími květy
ostrý
jak meč
jihne,
když vidí
cínie.
Přitahují ho
jejich
štíhlé siluety,
střapaté,
pestré
něžné květy,
zamiloval se
do jejich
ladné linie.
Gladiátor,
chtěl by
lásku
urvat ztečí,
zatím však
sní,
před jejich
krásou
klečí.

Modrá obloha
je dar od boha,
který nám dává,
aby nálada
báječná byla,
všechny potěšila.