Verše
 
Kategorie
Básničky 771 - 780 / 817
<<__1__75_76_77__ 78 __79_80_81__82__>>
Den každý vezmi vděčně,
který ti život dá,
na světě nejsme věčně,
život je velký dar.
O přátelství a lásce sníš,
a možná dožiješ se zrady,
pro lék si jdi zas k lidem blíž,
jen neutíkej z řady.
Jen zbabělý si sedne do koutečku
při první prohře v životě
a za životem dělá tečku
a hořkne ve své samotě.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 8. 9. 2010 - 5:02

Posláno: 26x

Známka: 2,18 od 28 lidí

OHODNOCENO
V dnešní době každý problém má,
dnešní doba je totiž pekelná.
Peníze jsou hodnotami dnešních lidí,
z toho se jen peklo zrodí.

To peklo tu už je,
copak máte růžové brýle?
Láska a rodina - jediné štěstí života,
bez toho naše duše umírá,
skoro každý z nás tu jen tak přežívá.

Přijde-li láska ke dveřím tvým,
raděj ji zaženeš - ven s tím!
Peníze jsou, byly a budou.
Leč pravá láska jen jednou přichází,
nekoukej na to, jak ti odchází!
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 4. 9. 2010 - 12:42

Posláno: 24x

Známka: 2,30 od 23 lidí

Autor: © Marie Rychtárechová

OHODNOCENO
Jsem aktivista,
úřední prokurista.

Rád mír mám,
tak trochu pacifista.

Uzavřen době,
jen mírný optimista.

S pokutou láska,
když zastavil ji policista.

Byla opilá.
Už nesmí mě řídit.
Za volantem pro ni není místa.

Exhibicionista,
jenž sděluje srdcígesta.

Teoretik,
jemuž neznámá je cesta.

Jediný jsem? Moc!
Snad promile ze sta.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 1. 9. 2010 - 0:41

Posláno: 24x

Známka: 2,27 od 22 lidí

Autor: © Michal Bechert

OHODNOCENO
S trachem z neznámé tmy oblékán.
M ilujíc žízeň - pocit nádechu.
R ozhodnutí soudu teď čekat mám.
T ančím notou v dáli poslechu.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 31. 8. 2010 - 23:00

Posláno: 18x

Známka: 2,29 od 24 lidí

Autor: © Michal Bechert

OHODNOCENO
Viděl jsem na nebi anděla, měl tvář ženy, tělo laně,
marně jsem k němu vzpínal své upracované dlaně.
Letěl nízko, nizoučko, téměř jsem se ho dotýkal,
měl nádherná bílá křídla, byl to všech andělů král.
Proletěl jak lehký závan větru kolem mé tváře,
andělé nemají rádi nepoctivce a lháře.
Chtěl jsem ho jen požádat, zda nepomohl by člověku,
on se však vznesl do nebe a mně bylo do breku.
Ne každý člověk se andělem státi může,
vždyť život jsou i trny, nejen voňavé růže.
Žijme proto svůj život každým dnem, každou hodinou,
neb nevíme, kdy naše dny na tomto světě pominou.
Spoj písmenko k písmenku, ze slov utvoř větu,
potom napiš, o čem chceš, třeba o tomhle světu.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 31. 8. 2010 - 7:31

Posláno: 18x

Známka: 2,19 od 26 lidí

Přidal: Pavel

Autor: © Pavel Mynář

OHODNOCENO
Čas,
plyne ve mně, v tobě, prostě v nás.
Plyne ve všem, co kolem jest,
je tomu pár minut, co bylo šest.
To, co projde kolem Vás,
už neuvidíte stejné zas.
Nejde to vrátit
a chod dějin zvrátit.
Nejde srdci poručit,
aby se chtělo naučit
milovat věci,
co nejsou mu přeci
tak blízké
jako oči lidské,
co teď na něj svítí...
Ono miluje naplno žíti.
Ale to vše ohraničil čas,
co plyne ve mně, v tobě, v nás.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 30. 8. 2010 - 12:53

Posláno: 22x

Známka: 2,46 od 26 lidí

Přidal: TaurMan

OHODNOCENO
Krátký čas,
za který mezi nás
vstoupí osoba
a zanechá v nás doslova
vzpomínku
a možná v srdci skulinku,
která nikdy nezmizí,
pokud se srdce s jiným nesrazí.
Pak vzpomínka vystřídá současnost,
a upne na člověka svoji pozornost,
na toho, co do srdce vstoupil
a celé ho polil.
Polil ho láskou
a červenou páskou
přes oči,
srdce otočí
a skulinka se stáhne hlouběji
a zapomenem na člověka, co spáchal ji.
Život se tomu říká,
je to čas, co kolem nás tiká.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 29. 8. 2010 - 5:43

Posláno: 28x

Známka: 2,34 od 29 lidí

Přidal: TaurMan

OHODNOCENO
Narozen do světa plného změn.
Z života údivu dodnes jsem nevyšel.
Jakub mi říkají z tolika jmen.
Sudičky šeptaly, já je však neslyšel.

Dávno již nenosím dětské bačkůrky.
Myšlenkou předběhnu spontánní čin.
Pozvolna otvírám osudu komůrky.
Vědomí mé už rozpozná splín.

Přemýšlím o cestách v životě lidském.
Kam vedou a zdali na výběr mám?
Poučen z nezdarů, jenž nekončí ziskem.
Sám sobě naději pod polštář dám.

Od sebe oddělím dobré a zlé.
Ponechám zoufání nad popelem snů.
Zametu za sebou vzpomínky zaniklé.
Celý se rozdám v náruč budoucích dnů.

Až jednou duše má ztratí mé tělo.
Nechci sklonit hlavu a skočit v jámu zapomnění.
Chci jen, aby se nebe otevřelo
a já vyměnil svůj život za nekonečné snění...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 25. 8. 2010 - 7:15

Posláno: 23x

Známka: 1,86 od 21 lidí

Přidal: James

Autor: © Libustka

OHODNOCENO
Malá víska uprostřed polí.
V paměti mé zůstane vryta.
Když opouštím ji, srdce bolí.
V duši mé je navždy skryta.

Náruč svou má dokořán stále.
Ve světě spěchu je jistotou mojí.
Pokaždé vroucně pozve mě dále,
Pevné pouto nás navěky pojí.

Vracím se k ní a ve mně dme se pýcha.
Pouhý bod na mapě, prostičká ves.
Na každém rohu na mě vzpomínka dýchá.
Rybníky, louky i zámecký les.

Od řepky žlutá a voňavá po chmelu.
Zvonem nás vítá z kostelní věže.
Poklidně žije si ve vrabčím ševelu.
Po každé návštěvě cítím se svěže.

Co dává mi, nikdy nemohu splatit.
Jejím dlužníkem zůstanu napořád.
Cestu k ní nesmím nikdy ztratit.
K vesničce mé, jenž mám tak rád.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 10. 8. 2010 - 7:25

Posláno: 24x

Známka: 2,17 od 23 lidí

Přidal: James

Autor: © Libustka

OHODNOCENO
Zavřu oči a kolem tma se rozprostírá.
Padají zábrany našeho světa.
Opouštím domov, kde mě přitažlivost svírá.
Z bodu Alfa se posouvám do bodu Beta.

Ve vodě nejsem, ale přesto plavu.
Po celou dobu na jediný nádech.
Mezi spoustou světel ztrácím hlavu.
Při každém pohybu mě zamrazí v zádech.

Ze Země odeslán v prostor nekonečný.
Uprostřed všeho tečka nepatrná jen.
Tady a teď věřím v život věčný.
Od starostí lidských cítím se oproštěn.

Chci zachytit pocit na kousek papíru.
Znovu a znovu číst si ho potají.
Čas smyslu pozbývá v tajemném vesmíru.
Nepátrám, proč zrovna nám srdce tepají.

Naprosté ticho vládne té kráse.
Představy liché jsou ironie.
Člověk je blizoučko vnitřní spáse,
když náruč svou otevře fantazie.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 6. 8. 2010 - 18:38

Posláno: 23x

Známka: 2,20 od 35 lidí

Přidal: James

Autor: © Libustka

OHODNOCENO
Básničky 771 - 780 / 817
<<__1__75_76_77__ 78 __79_80_81__82__>>

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info