Básničky o životě a světě

Můj Život je Láska a co chceš víc,
sáhnout si na Měsíc?
Rukou svou to nedovedu,
ale při snění to lehce svedu.

Můj Život je Láska a co je víc?
Kabát od Boha - rub a líc...
Záleží přeci na mně jen,
jestli si ho obleču anebo nahá půjdu ven.

Ne, s kůží na trh jako dobytek,
s tím běžte někam, tělo odejde jednou do kytek,
dejte mi jako já vám - Duši svou,
neoblečenou, úpřímnou a odkrytou.

Můj Život je Láska a Odvaha,
jsem to Já, mé zkušenosti, geny a povaha,
udělám chybu - zaplatím,
milý Živote, tělem snad... ne, Duší... tu nikdy neztratím...

Život běží jak splašený kůň,
co utrhl se z ohrady,
za sebou nechává radost i smutek,
utíká do rajské zahrady.
Chtěl bych ho chytit a zkrotit toho hřebce,
on je však divoký a chytit se nechce.
Mizí za obzorem, prchá mi do dálky,
chci ho navlíknout na nit jak roztrhané korálky.
Až budou všechny navlíklé, uzavřít tu nitku,
jít do letních lučin, natrhat Ti kytku.
Kopretiny žlutobílé sluníčko připomenou,
ale zato chrpy modré, to je nebe nade mnou.
Rudé vlčí máky zamilovanost a lásku hlásají,
potom tu kytku svážu luční travou
a rozběhnu se po kraji.
Budu utíkat vstříc dalším dnům,
vstříc lepší budoucnosti, nesplněným snům.
Život prchá jak vlna v mořském příboji,
je však tak krásný a žít ho za to stojí.

Život si někdy hraje na náhodu,
někdy tě potěší a někdy hodí ze schodů.
Prý život nám osud řídí,
není to tak, jde o to, jací jsou lidi.
Buď životem bez povšimnutí jdeme,
nebo se naštvem a něco s ním provedeme.
Stačí každý den pro ten svůj cíl něco udělat,
stačí postupně myšlení v hlavě předělat.
Vím, že plno lidí jde proti Vám,
nebojte se jich, nikdo nikdy není sám.
Vždycky tu někdo je, kdo Vám pomůže,
i v té nejhorší době, kdy člověk už sám nemůže!

Letní prázdniny
v kruhu rodiny
a s nejlepšími přáteli
letos jsme měli.
Co na tom, že jsme byli doma,
hlavně, že vládla pohoda,
celkově vzato,
stálo to za to.

Pohasíná v domě svíce,
tma se vkrádá do světnice,
pomalu je cítit chlad,
po snech je největší hlad.

Život je krásný,
když je ve všech směrech jasný.
Ale je to tak pokaždé?
U mě někdy ano, někdy ne.
Vím ale, že změnit se dá vše,
hlavně když člověk život miluje.
Zamyslete se nad životem svým,
změnit jde všechno, já to vím.
Je hodně lidí, co jsou na tom hůře než vy,
tak se netrapte a změňte v realitu své sny.

Když padáš k zemi,
těžko se budeš dívat k nebi.
Ztratil jsi všechno, nemáš už nic,
chceš pouze v duši klid.
Léku není, musíš sám začít znova a bojovat,
vědět za co a nevzdávat.
Nemáš právo svůj život zahodit,
vždyť jsi ho nesebral na zemi,
ten, kdo ti ho dal,
ti neříkal, abys to vzdal.

Noc je zvláštní formou dne,
co tak tajemná je...
Ve tmě nic nevidíš,
hned k záhadě jsi blíž.
A jak se začne půlnoc blížit,
víčka se ti začnou klížit
a do krajiny snů se vydáváš,
představy opravdu zajímavé máš...

Noc je čarokrásná sestra dne,
ten nejkrásnější čas to je,
buď se někde na diskotéce tancuje,
nebo s mým miláčkem doma miluje.

Je tady čas výprodejů a plavání,
čas tance a radování.
Tak nebuď pozadu a přidej se,
s kamarády se bav a raduj se.