Verše
 
Kategorie
Básničky 701 - 710 / 830
<<__1__68_69_70__ 71 __72_73_74__83__>>
Každý si svůj příběh píšeme,
za svými cíli v životě jdeme,
je důležité vědět, co chceme,
a díky snaze to dostaneme.
Nechce to nic uspěchat,
ale ani náhodě ponechat,
život je zkrátka jenom náš,
záleží na tobě, jaký ho máš.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 1. 6. 2012 - 17:55

Posláno: 18x

Známka: 2,26 od 23 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Život končí, začíná,
už jsem velký klučina!
Dávno nemám plínky Bobi,
dudlíky nejsou mé hobby.

Klidnou jízdu v kočárku,
vyměnil jsem za „kárku”.
Čas však plyne jako řeka,
dneska na mě školka čeká.

Než se, mámo, naděješ,
do školy mě povedeš.
Naučím se číst a psát,
potom půjdu studovat.

Nebudu mít doma stání,
časem najdu zaměstnání.
Pak zas, moje mámo zlatá,
bude ze mě „velký” táta.
Budeš chovat moje děti
a dívat se, jak čas letí.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 26. 5. 2012 - 7:26

Posláno: 15x

Známka: 1,44 od 55 lidí

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Ty můj Milý, chtěl jsi syna,
teď Tvá prsa tíží hlína.
Syn byl ještě hodně malý,
když jsme Tebe pochovali.

Dneska s velkou dovedností,
složil zkoušku z dospělosti.
Tak splnil slib, Tobě daný,
že „jednou” bude studovaný.

Byl jsi, moje lásko zlatá,
dobrý manžel, super táta
a se vzpomínkou na Tebe,
zdravíme Tě do nebe!
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 25. 5. 2012 - 12:35

Posláno: 13x

Známka: 1,51 od 57 lidí

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Na obloze svítí hvězdička,
ještě je tak maličká.
Její domov je na Marsu,
mamka volá na její sestru Larzu.
Má to jeden háček,
její táta se jmenuje Mráček.
Ve věži je jí smutno,
protože ji vězní na planetě Pluto.
Je jí smutno po domově,
aspoň se může dívat na Přemožitelku na Nově.
Má televizi, ale ta ji nebaví,
protože sní o snu parádním.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 24. 5. 2012 - 14:17

Posláno: 17x

Známka: 2,38 od 24 lidí

Autor: © Anyska

OHODNOCENO
Chtěla bych vrátit čas,
do vlahých „náctých” let,
kdy jsme se poznali,
vše krásné vrátit zpět.

Nechat si větrem čechrat vlasy
a sluncem hladit tváře,
nořit se do májové krásy,
prohlížet tajné snáře.

Chtěla bych vrátit čas
do jarních slunných strání,
kdy jsme si slíbili
na věčnost milování.

Chci zastavit hned čas,
sedět u jednoho stolu,
mít blízké na dosah,
dokud jsme všichni SPOLU.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 10. 5. 2012 - 11:08

Posláno: 23x

Známka: 1,52 od 52 lidí

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Ta naše chaloupka
prostá, milá,
jak by to pro ptáky
klícka byla.

Není tak maličká
z dálky, z blízka,
nikomu se tam však
nezastýská.

Veselá, úhledná,
klidná, čistá -
máme v ní, ptáčata,
všichni místa.

A kdo ji uvidí,
kolem přejde,
neřek by, co se tam
štěstí vejde!

Jestli ho na světě
někdy ztratím,
k tobě se, chaloupko,
pro ně vrátím.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 28. 4. 2012 - 12:21

Posláno: 15x

Známka: 1,46 od 54 lidí

Autor: © kotasi

OHODNOCENO
Udělej vždy, co je třeba,
nikdo ti nic jen tak nedá,
spoléhej se na sebe,
snaž se dostat do nebe.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 27. 4. 2012 - 19:30

Posláno: 25x

Známka: 2,10 od 29 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Někdy mě napadá,
jak to v nebi vypadá...
Bílé obláčky, krásní andělé,
všechny tváře jsou tam veselé,
nechybí jim vůbec nic,
prostě rozkoš bez hranic.
Lidé se tam rádi mají,
nic zlého si neříkají,
je to jako pěkný sen,
nikdo nechce být probuzen.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 23. 4. 2012 - 16:32

Posláno: 17x

Známka: 1,70 od 43 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Když jsem sebou flákla,
do trenek jsem si cákla.
Doktor křičí: To je hnus,
sestři, podejte mi ubrus!
Sestra křičí: Nenene,
žádný tu nemáme.
Doktor se plácne přes čelo:
To mi ještě chybělo!
Co je tohle za kopyto,
na co sáhne, zkoní to.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 15. 4. 2012 - 22:32

Posláno: 19x

Známka: 2,19 od 21 lidí

Autor: © Sedlinka

OHODNOCENO
Všechno se ve mně chvěje,
jen já vím, co se děje.

Zase je vedle mě prázdné místo.

Jediný pohled mi stačí,
mé obočí se zase mračí.

Cítím se jak přelidněné město.

Plná emocí a přání,
přitom tak sama a anonymní.

Snad jednou změní se to.

Ty se mnou zůstaneš navždy,
mé srdce nebude cítit se prázdný.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 6. 4. 2012 - 7:16

Posláno: 12x

Známka: 1,71 od 21 lidí

Přidal: Martina

Autor: © Martina Primová

OHODNOCENO
Básničky 701 - 710 / 830
<<__1__68_69_70__ 71 __72_73_74__83__>>

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info