Básničky o lidech a vztazích

Mami mám tě ráda
víc než jakéhokoliv kamaráda.
Mám tě ráda v noc i den
a mám tě ráda i když jdu s tebou ven
i když na tebe řvu
i když cestou jdu
prostě moje láska se k tobě nemění
a nikdy se ani nevymění
a chci tobě říct že andělé nás chrání
i bůh nás před jakoukoliv zlostí brání.

Je láska smyslem života?
Proč existuje samota?
Otázky se na mě valí,
hlavně chci ale vědět, zdali
ještě šanci máme,
když pro to něco uděláme.

Až láska ze světa zmizí
a budeme si všichni cizí,
potom konec světa bude,
zahubí lidi všude.

Když jsem psala tyhle řádky,
tak jsme byli kamarádky.
Je od tebe pěkně blbý,
že o mně furt šíříš drby.
Na to nemáš žádný práva!
Ty jsi vlastně děsná kráva.

Kdo maže, ten jede,
dobře se vede
všem úplatkářům
a dalším lhářům.

Vždycky jsem věřila,
že osudem mým
není smutek a splín,
a teď jsem si to splnila.

Toužím po jeho teple,
proto chovám se vztekle,
když nemůžu ho mít,
to musí pochopit.

Láska nás doprovází
celým naším životem,
a když nám někdy schází,
cítíme se jak za plotem.

Toužím po teplé náruči,
muži, co mi poručí,
abych se do ní schoulila
a dál už netruchlila...

Měla lásku
na provázku,
provázek se přetrhnul
a on jí zdrhnul.