Básničky o lásce

Potkali jsme se v cizině,
večer na pláži při víně.
Prozradím, že to bylo v Itálii
a dva šťastné roky už s ní žiji.

Když ležíš vedle mě, jsem v bezpečí,
víš, jsem moc ráda, že už jsem něčí,
vždycky jsem o tomhle tajně snila,
a teď jsem tě konečně objevila...

Ve snu jsi přišel a jsi tady stále,
nemohu bez tebe být.
Klepal jsi a já řekla dále,
mé srdce je tvůj byt.
Mám spoustu přání a jediný sen,
nikdy tě nepustit z mého srdce ven.
Buď jenom se mnou a nechoď už pryč,
zamkni dveře a zahoď ten klíč.

Snad proto, že jsi stvořený z měsíčního svitu,
snad proto, že jsi ledový z vody plné citů,
snad pro tvé vlasy, šla bych černým tunelem
a pro tvůj smích stala bych se andělem.
Snad pro tvé oči plné něžností,
budu tě obklopovat láskou a věrností.

Nikdy bych do něj neřekla, že on mě zklame.
Nikdy bych do něj neřekla, že mi srdce vyrve.
Nikdy bych do něj neřekla, že se kvůli mě porve.
Myslím si, že mě pořád miluje.

Potkali jsme se pod topolem,
ona mě hned nazvala volem,
že jsem jí prý přednost nedal,
a já v ten okamžik shledal,
že je to ta pravá
- nevěstě a ženichovi sláva!

Když oči vedle mne zavírá,
v krásných snech se mi zdá,
jsem nejšťastnější.
Myslím pořád jen na lásku svou,
snažím se jí být vždy oporou,
je pro mě to nejdůležitější.

Potkali jsme se na poli,
okopávala tam brambory,
vystrčila na mě zadničku
a dnes mi cídí světničku.

V té bílé vánici - zmatený stojí...
Zaklepat na okno - motýl se bojí...
Na bradce rampouchy - a hlas se třese...
Možná, že polibek - pro Tvé rty nese...
Bílý jak lavina - k okénku kráčí...
Za ním se kocourek - pod vousy mračí...

Před oknem postává - ztrácí již síly...
Není tak statečný - je prostě jiný...
Barva se změnila - je celý bílý...
Na prstech palčáky - vše jinak vidí...
Kolem jen vánice - srdce své ztrácí...
V mysli se zaříká - proč se sem vrací...

Netuší, přemítá - jen cosi ho vábí...
Myšlenka nad ránem - k oknu ho svádí...
Uvidí? Ucítí? - Chce být jak v ráji...
Na cestě mrazivé - vločky si hrají...
Poslední obava - na okno ťuká...
Zdali ho uslyší - srdce mu puká

Láska je zátiší v bouři,
co rajským silám slouží,
tam můžeš se vždy uchýlit.
Je nejkrásnější pocit na světě,
když víš, že někdo miluje tě,
a nemusíš o tom jen snít.