Básničky o lásce

Snad ďábel sám mi napovídá,
když pláčeš kvůli mně,
jsem trdlo, které zapomíná,
jak málo lidí jako ty je.

Po louce chci chodit bosá,
chci cítit, jak voní rosa,
slyšet ptáky za svítání
a hrát si, lásko, s tvojí dlaní.

Poslouchej hlas srdce svého,
až začne bít pro druhého.
Poznáš sám ten pravý cit
a budeš jen pro něj žít.

Miláčku, neboj se
Jsem tady pořád s Tebou
A když to vypadá, že se nic neděje
Myslím na Tebe samo sebou
Hodně práce teďkon mám
Na Tebe nikdy nezapomínám
Vše, co píšeš, čtu bez dechu
A mám v Tobě velkou útěchu
Jsi pořád můj jediný

Potkali jsme se v parku,
prý tam ztratila marku,
zadeček na mě vystrčila
a krásným pohledem mě oblažila,
dostala se mi do gatí,
ač věděl jsem, že marky už neplatí.

Slábnu čím dál víc,
pokaždé co tě vidím.

Hlasy mi říkají ne, ale má hlava je plná Tebe,
nevím, proč z Tebe nedokážu spustit oči,
proč pokaždé cítím něco silného tam v srdci.

Drž se ode mě radši dál,
protože za své srdce Ti neručím.

Nemůžu uniknout pokaždé,
je to zakázané,
ale o to je to lákavější.

Zůstávám a nemůžu se hnout z místa,
nemáš ani tušení, co se mnou pokaždé uděláš.

Nevím, kam utéct, nevím, kam se schovat,
před Tvou láskou.

Není místo ani čas, kam utéct od toho všeho,
protože už je příliš pozdě...

Protože když do toho dáte srdce,
je nemožné to kontrolovat.

Jsem v pasti a není cesty zpět,
od té doby, co Tě znám, nevnímám svět.

Když jsem byla mladší,
nevěděla jsem, jak poznám,
že jsem potkala toho pravého.
Říkali mi: Tvé srdce ti napoví.
Nerozuměla jsem tomu a divila jsem se.
Čekala jsem a přála si, aby už to přišlo.
A pak jsi se objevil ty!
Poprvé jsi mě objal a políbil
a mně se zatočila hlava štěstím.
A já jsem věděla, že ty jsi ten pravý!

Stále budu bojovat
a navždy tě milovat,
moje láska bude věčná,
takovou už nikdo nezná.
Vždyť to budeš jenom ty,
o kom se mi zdají sny.

Mohu o tobě jenom snít,
ale nemohu s tebou být.
Moc ráda bych s tebou byla
a napořád jen s tebou žila.

Tak se s tebou loučím,
večerní sen končí.
Ale jenom na chvíli,
za chvíli je tu zas.

Už je tady zpět,
já jsem šťastná hned,
kdyby nikdy neskončil,
tak bys u mě navždy byl.

Potkali jsme se v kině,
tvářila se tak nevinně,
než rukou k mým džínům sklouzla
a vytáhla svoje kouzla,
teď už se známe dva roky
a spojené jsou naše kroky.

Lásko má, proč jsi tak tajemná,
každá chvíle s tebou je příjemná,
já dal bych ti k nohám celý svůj svět,
však čekat snad musím milion let,
pak ztrácí svůj význam existence má.