Básničky o lásce

píši tobě, Jarmilo
je mi velmi nemilo
že se na mne nechceš smáti
tvůj chlad moje srdce sklátí
s tím chladem však zatočím
až své pero namočím
napíšu ti verše vřelé
a pak políbím tě směle

Byli jsme stvořeni
jeden pro druhého
a společný život
bude něco krásného.

sluší nohy slečně Haně
pořád musím hledět na ně
píši o nich báseň tesknou
jak se v slunci lýtka lesknou
vítr sukní sem tam cloumá
moje horká hlava koumá
kdy ten vítr víc se vzedme
a tu sukni trochu zvedne

přiznávám se, milá Zdeno
že mi jde jen o tvé věno
tvým věnem je tvoje jméno
které budiž pochváleno
tvým věnem jsou tvoje vnady
vnady, co nemají vady
pro ty vnady zmírám hlady
však si budu vědět rady
přijdi večer do zahrady
tam budu mít drzé spády
s flaškou rumu čekám tady
přivede nás do nálady

Tvoje oči jsou jak sen,
myslím na ně každý den
a samozřejmě na Tebe,
dostáváš mě do nebe.

Mé srdce touží
a bez Tebe se souží,
už abys tu byla
a zas mě potěšila.

Láska je sen,
co v srdci mám
a každý den
se mu oddávám.

Když jsme se prvně políbili,
všechny moje sny se zhmotnily,
ten nával čisté energie
ještě teď ve mně žije.

Nádherný je život,
když jsi v něm Ty,
chci se jen mazlit
a líbat Tvé rty.

Láska je sen,
když Tě tu mám,
tak každý den
neuvěřitelně si užívám.