Verše

Někdy stačí dotek ruky
a láska trvá celé roky.

Z lásky čerpáme životní sílu,
s pouhou láskou svět by byl vždy v míru,
proto snaž se co nejvíc mít rád,
jen tehdy bude tvůj život za to stát.

Díky lásce máme,
co nejvíc postrádáme,
spřízněnou duši,
a moc nám to sluší.

Proč jeden druhému lže,
nenávist na světě je,
kdybychom se všichni snažili,
společně bychom svět uzdravili.

Když jeden má druhého rád,
bude vždy při něm stát,
v každé situaci mu pomůže
a všechny - včetně sebe - přemůže.

Velkou neznámou
láska pro mě je,
co s holkou bezradnou,
která se nikdy nezamiluje...

O lásce pořád sním,
nejhezčí, co vím,
snad přijde jednou den,
kdy splní se můj sen.

Hrozně mě to k němu táhne,
proč jen ruku nenatáhne
a nepřivine si mě k sobě,
potom by mi bylo snově.

Hledám hodného
kluka pohodového,
který mě bude mít rád,
jak moc chtěla bych ho znát...

Nenechá tě jako trosečníka životem plout,
můžeš se na něj naprosto spolehnout,
pomůže ti v každé - sebehorší - situaci,
vždycky s ním najdeš důvod pro legraci.
O kom je tahle básnička?
O vás, vy všechna sluníčka,
která jste svitem života
a neexistuje s vámi samota.
Chvilky s vámi jsou vždy veselé,
za to vám patří velký dík, přátelé.