Verše

Láska je vždy tím
úplně posledním,
co jsme ochotni ztratit,
bez ní totiž svět
ztrácí svůj květ
a krása přestává platit.

Čtrnáct dnů je zase v čudu
hádanky zas luštit budu
do trafiky pro ně zdrhám
na divan se s nimi vrhám
na procházku, na koníčka
chodím s Evou nejraději
námahou mi blednou líčka
chvílemi jsem v beznaději
na mrtvici zašli mnozí
a na infarkt davy celé
mně to jistě také hrozí
dejte pozor, luštitelé!

(KaH - časopis hádanek, Eva N. - autorka hádanek zvaných královská procházka a koníček)

Pravda je, že láska
trochu je jak sázka,
občas vyjde, občas ne,
ale když ano,
a je ti přáno,
je to prostě nádherné.

Miluji a je to krása,
dosud jsem to neznala,
takže to byla moje spása,
když jsem jeho poznala.

Nejšťastnější jseš
na celém světě,
když miluješ
a ona miluje tě.

Láska moje nitro hřeje,
konečně mi štěstí přeje
a našla jsem toho pravého,
je to něco kouzelného.

šel konópek v štatlu sám
a měl žížeň jako trám
špiznul babu u baráku
ta mu dala loknót láku
zgóml v láku potkána,
házel šavlu do rána
na centrálku celé bledé
bradó vzhůru teďka jede
zbyla po něm hajtra, froc
co s ňó mňókal celó noc
vzíté po desátým škopku
vykropil jí pakoš hrobku
koňu dali do šaškecu
je to na šmé fligna z hecu

(centrálka - centrální hřbitov v Brně, vykropil jí pakoš hrobku - udělal jí dítě, šaškec - blázinec v Černovicích)

Až láska zaplaví zem,
život bude jak sen,
světem proletí vlna rozkoše
a starosti mrskne do koše.

Když je láska uvnitř tebe,
cítíš jakoby samo nebe,
pocit štěstí v srdci máš,
každou chvíli si užíváš.

Vítáme Tě, milé dítě,
i když na kříž pověsí Tě.
To nám dobře udělá,
svět se tímto předělá.
Nepoved se napoprvé,
bude třeba Tvojí krve.