Verše

Čtrnáct dnů je zase v čudu
hádanky zas luštit budu
do trafiky pro ně zdrhám
na divan se s nimi vrhám
na procházku, na koníčka
chodím s Evou nejraději
námahou mi blednou líčka
chvílemi jsem v beznaději
na mrtvici zašli mnozí
a na infarkt davy celé
mně to jistě také hrozí
dejte pozor, luštitelé!

(KaH - časopis hádanek, Eva N. - autorka hádanek zvaných královská procházka a koníček)

Pravda je, že láska
trochu je jak sázka,
občas vyjde, občas ne,
ale když ano,
a je ti přáno,
je to prostě nádherné.

Miluji a je to krása,
dosud jsem to neznala,
takže to byla moje spása,
když jsem jeho poznala.

Nejšťastnější jseš
na celém světě,
když miluješ
a ona miluje tě.

Láska moje nitro hřeje,
konečně mi štěstí přeje
a našla jsem toho pravého,
je to něco kouzelného.

šel konópek v štatlu sám
a měl žížeň jako trám
špiznul babu u baráku
ta mu dala loknót láku
zgóml v láku potkána,
házel šavlu do rána
na centrálku celé bledé
bradó vzhůru teďka jede
zbyla po něm hajtra, froc
co s ňó mňókal celó noc
vzíté po desátým škopku
vykropil jí pakoš hrobku
koňu dali do šaškecu
je to na šmé fligna z hecu

(centrálka - centrální hřbitov v Brně, vykropil jí pakoš hrobku - udělal jí dítě, šaškec - blázinec v Černovicích)

Až láska zaplaví zem,
život bude jak sen,
světem proletí vlna rozkoše
a starosti mrskne do koše.

Když je láska uvnitř tebe,
cítíš jakoby samo nebe,
pocit štěstí v srdci máš,
každou chvíli si užíváš.

Vítáme Tě, milé dítě,
i když na kříž pověsí Tě.
To nám dobře udělá,
svět se tímto předělá.
Nepoved se napoprvé,
bude třeba Tvojí krve.

Láska je tvojí oporou
tam, kde jiní nemohou
pomocnou ruku dát,
je nádherné mít rád.