Verše

Lásku, co v srdci máme,
bez obalu nedáváme,
schováváme si ji pro toho pravého,
partnera našeho vysněného.

Každý máme svůj sen,
ten můj je o tobě jen,
protože jen tebe miluji
a celý svět procestuji,
abych tě, má lásko, našel
a do nebe tě vynášel.

děkujem vám politici
že se za nás bijete
zapálíme za vás svíci
jestli v boji padnete

rozhodneme podle slibů
kdo se k moci prodere
kdo nevolí dělá chybu
svědomí ho sežere

každý chvilku tahá pilku
strana stranu stále střídá
volič slýchá hatmatilku
na plakátech úsměv vídá

ten kdo vidět mnoho není
byť by sebelepší byl
toho volič neocení
sotva by se zalíbil

Pokračování básničky

Slunce má namále,
den nám dává vale,
oči se všem klíží,
čas spánku se blíží.

potkal jsem tě, dívko, v deltě
plavala jsi jen tak nahá
a teď ležíš na mé celtě
a říkám ti moje drahá

Je můj nejtajnější sen,
myslím pořád na ni jen,
cokoliv bych za to dal,
abych její jméno znal
a věděl, kde ji najít,
jen ona dokáže mě omámit.

Láska je nebeský vůz,
když neznáš, tak si ji zkus.

City mé jsou zblázněné,
zřel jsem dívky vysněné,
po které toužím od nepaměti,
snad neměla o tom ani ponětí...

Potkali se zrána,
kolem prolétla vrána
a oči koulila,
idylka to byla.

po třebíči vítr fičí
na pepíka mařka křičí
ať z postele vyskočí
má kulaté výročí

dnes se bude slavit plesat
vždyť má přece sedmdesát
nech už bábo toho křiku
z postele já vstanu v mžiku

čert vem jazyk těmhle ženám
sklerózu já ještě nemám
nač se k tomu pořád vracet
však vím že mi není dvacet

gratulantů bude mnoho
trochu stárnu to je toho
možná stárnu možná mládnu
po schodech to dobře zvládnu

v borovině po rovině
někdy křepce někdy líně
šinu si to bez hole
jako voják do pole

nebojte se že se ztratím
vždy se domů k mařce vrátím
vzorný otec vzorný děda
nikomu mne mařka nedá

svět mne těší jako květ
nejsem přece ještě kmet
co nevidět to je marný
bude ze mne praděd švarný