Verše

zahnal bych tě, holka, na louku
nebo tam, na lesním palouku
lesní zvěř by stála kolem
byl bych býkem a né volem

Hořím žárem,
je to zvláštní,
chci být spálen
tou vášní.

jak si v lásce hodně užít?
musíte se, hoši, vzmužit!
v posteli se tuze tužit
s každou se hned chutě družit

kdybys měla jedno oko nebo vůbec žádný
utéci ti to by bylo snadný
kdybys měla jedno prso nebo taky žádný
milovat tě nebylo by snadný

teď máš ale všechno oukej do páru
proto moje láska zraje ku zdaru
až se tebe nabažím - víc nesvedu
pak se rychle holka rozvedu

tak to dělá hodně lidí dneska
berou holku když je hezká
jistě brzy omrzí a bude přítěží
a proto pak zas jiné náleží

ani ženské nejsou bez viny
také ony boří rodiny
dříve lidé měli výdrž to se cení
nebyli totiž tak rozmazlení

sobec chce mít bezva všecko
tím tu trpí každé druhé děcko
ono příběhů zlých je pak divák
roste z něho stejný křivák

lidi tu jsou k sobě jako štíři
nevraživost se tu šíří
závidí si nesmyslně
přemýšlejí se zlomyslně

Tajně myslím ve spaní
na naše brzké setkání,
žel královna mých snů
není tu během dnů.

Láska je krásná a já ji mám ráda,
vždycky jsem měla kamaráda,
ale nikdy ne milence,
kterého mé srdce chce.
Až teď
zbořil tu zeď
kluk jako sen,
bude navždy můj jen.

Uvnitř mého srdce žije
láska, pro kterou jen bije,
hledá svou další polovinu,
toužím miláčkovi svýmu
už se konečně přiblížit
a navždy šťastně s ním žít.

City, které v sobě chovám,
těžko už před ním schovám,
musím s pravdou ven,
říct, že je můj sen.

Včera, když se mnou byla,
moje láska promluvila
a vybrala si jenom ji,
ji jedinou miluji.

Láska má je jedinečná
a troufám si říct,
že láska má je i věčná,
milujeme se nejvíc.