Verše

Láska boří hranice,
je jako z jiného světa,
líbí se mi nejvíce,
moje nejoblíbenější věta:
Miluji tě.

potkávám tě, holko s vnady
já mám chtíč a ty máš chtíč
dejme chtíče dohromady
a nuda je rázem pryč!

potkávám tě, hochu tady
svoji lásku radši znič
bojím se já tvojí zrady
plač si a nebo si křič!

Láska je moře,
které uvnitř máš,
vyléčí každé hoře,
s ní si užíváš.

Myslím na ni bez ustání,
je moje životní poslání,
udělat ji šťastnou
je pro mě výzvou jasnou.

Jednou jsi nahoře, jednou dole,
když jedeš přes hory na kole,
jednou jsi dole, jednou nahoře,
když pluješ na lodi přes moře,
hlavní jsou srovnané myšlenky,
potom i když je led tenký,
všechno se ti báječně daří
a tvoje hvězda naplno září.

(Boží mlýny melou pomalu.
Až moc pomalu.)

Za dobrotu dává nebe
za zlé Pán Bůh trestá tebe.
Nedělá to ale hned,
neřídí on tento svět.

Ať jsi moudrý, nebo bloud,
čekej na poslední soud.
Co tedy chod dějin řídí?
Svobodná to vůle lidí.

Svobodu dal Pán Bůh lidem,
teď se na ně dívá s klidem.
Zákony dal přírodě,
něco svěřil náhodě.

Láska mě vždy fascinovala,
ale nikdy jsem nemilovala,
až do té chvíle, kdy jsem potkala
toho, pro koho bych cokoliv udělala.

jsem to ale pěkná chátra
pitím si jen ničím játra
nevyluštím si křížovku
nemám chuti na svou Žofku
nevyplním si sudoku
nevymyslím ani sloku
jsem to případ urgentní
už jsem jistě dementní

byl by hřích papír tu poskvrnit
byl by hřích utrácet slova
byl by hřích nechat ta slova znít
byl by hřích začínat znova

je to hřích psáti tu cokoli
je to hřích vymýšlet slova
je to hřích, že mne to nebolí
žádný strach,
každý hřích se v lásce schová

Vím, co je láska,
jen díky němu,
děkuji Bohu
a miláčkovi svému.