Verše

Srdce mé je zamčené,
já i ono jsme se shodli,
že už nikoho nechceme,
aby se všichni chlapi bodli.

Ve své hlavě
mám snů habaděj,
ale ty o něm
ze všech nejraděj.

Naše láska je průzračná
a vždycky taková bude,
jsi dušička zázračná
a chci tě cítit všude.

opičky se opily
opičky tak lapily
jejich očka dvojmo vidí
nevědí, že je jen šidí
vidí družky s opičkou
s tou opičkou maličkou
a vidí je dvakrát obě
že jsou čtyři, myslí sobě
říkají si hele, hele
co je nás tu - stádo celé
za ocasy visí dolů
a blinkají svorně spolu
nežli měsíc za strom zalez
poblinkaly celý prales

Mám ráda
svého kamaráda,
ten nejlepší je
a taky mě miluje.

Láska je pocit, který mám,
v srdci, když se zadívám
do jejích očí hlubokých,
uslyším její krásný smích.

štatlem v noci šel konópek
nešpiznul von ve tmě slópek
nehodil von hnedka šlajf
teď je z teho celé štajf
lochčila se jeho koc
že je ztvrdlé celó noc

Vševidoucí všechno vidí,
zapisuje skutky lidí.
Proč je to tak, milý Pane?
Vždyť víš předem, co se stane!

Všemohoucí v nebi sedí
na zlo dole v světě hledí.
Nečinně on hledí k nám.
Proč to tak je, ví On sám.

Je to krása, že tu je
někdo, kdo mě miluje.
Miláček, po němž jsem toužila
a tu představu už téměř pohřbila.
Pak se ale zázrak stal
a on přede mnou tam stál.

Pro naši lásku
bych postavil
chrám, co na vlásku
schován by byl.