Verše

v krčmě v kostky hráli čtyři kamarádi opilí
Bartoloměj přišel šmahem o sto grošů za chvíli
hle tu jeden z hráčů nemá už svůj plášť
z jediného oka svého šíří kolem zášť
z největší své výhry on chce koupit si plášť nový
groše zase propije snad, tak jako plášť, kdo ví?
další vyhrál třikrát více nežli výhra nejmenší
avšak jenom polovinu celé výhry největší
kalné oči Floriána kolem sebe zírají
brzy k ránu únavou už sotva jenom mžikají
Julián se ve svůj plášť teď halí ještě úže
za to ranní chladno nyní dozajista může
teď, mudrci, urči hbitě, je-li to v tvé moci
kolik grošů vyhrál Haštal během této noci!

Trpím samotou,
citovou nahotou,
ztrácím se v reji
těch, co jen chtějí
lásku na jednu noc,
a že jich je moc.

Kdo z pramene lásky nepije,
cítí se, jak když nežije,
naopak kdo se v něm koupá,
toho duše do ráje stoupá.

Všichni máme rádi chlast,
je to na naši duši mast,
od rána do večera nachmelený
je správný občan v této zemi.

Láska je to, co máme společné,
a s ní je vše na světě báječné.
Hluboce do očí stále si hledíme
a růžovou tužkou budoucnost kreslíme.

jedna malá opička za krkem mi seděla
do maličké skleničky spolu se mnou hleděla

za vlasy mě packou táhla hlavu nazad zvrátila
druhou packou flašku rumu do krku mi nalila

teď tu ležím osaměle utekla mi opička
mám jen blechy co mi od ní naskákaly do trička

bílé myšky pochodují jsou proti mně v přesile
domnívám se že mám v sobě aspoň čtyři promile

až se jednou znovu zvednu poprosím svou tetičku
ať mi příště zase k svátku koupí malou opičku

tetička mi prstem hrozí nebude už žádné zase
vypil bys to všechno naráz ožral by ses jako prase

Měla jsem přání,
splnilo se mi,
nemáte ani zdání,
jak dobře je mi.
Já ráda mám!
A moc si to užívám.

Láska z tohoto světa není,
snad proto je takové potěšení,
když se dva konečně najdou
a do ráje spolu zajdou.

Naše city
nám nikdo nevezme,
mezi námi
je to tak líbezné.

pepek ten se ženit nechtěl brzy zamlada
u piva svou historii chlapům vykládá
uhnala ho jeho stará na špek naskočil
aby jim to dopověděl rty si namočil
mařena ho přesvědčila že je těhotná
asi jí to poradila stará novotná
koupil kočár a dudlíky čekal děťátko
jež se mělo naroditi brzy zakrátko
měsíce však uplynuly porod nepřišel
výpočet jim v kalendáři nějak nevyšel
trvalo to mnohem déle než se dočkali
však se spolu kvůli tomu často hádali
že prý je to u ní déle nežli u jiných
mařka dělá z pepka vola vzplanul jako vích
už se zase u nich třese celá garzonka
pepík křičí nepříčetně: což jsi ufonka?