Verše

Kdo o lásku nejeví zájem,
nikdy nepozná, co je rájem.

Na světě jsem chvíli jen,
ale už vím, co je sen,
potkali jsme se na hřišti
a máme rande týden příští.

To takhle mě vtip napadl,
šli dva a prostřední upadl,
a na zemi slupka byla,
málem jsem se zabila.

Kočka dírou leze,
myš se na ní veze,
inu kdo má za ušima,
ten otěže třímá.

Láska je velká neznámá,
která energii dodává,
ale může sílu i brát,
když ten druhý nemá rád.

stěhovali kluci postel
jedné rozvedené paní
losovali mezi sebou
kdopak z nich se vyspí na ní

paní všechny potěšila
vínem co má dobrou značku
na zemi jim rozestele
postel bude na střídačku

Skákal pes přes pole,
myslivec jel na kole,
se zajícem si ho splet,
o psa méně bylo hned.

Polévky mám velmi rád,
utluču se po nich snad,
s nudlema či bramborama,
nejhezčí je to panorama,
když oka po hladině plují,
chutě uvnitř mě bují.

Skákal pes přes cestu,
neprůstřelnou měl vestu,
myslivec to nevěděl
a svým autem ho přejel.

Chtěl bych být plachetnicí,
ale nepolapen chobotnicí,
vyplout na moře modré,
a přát si jen to dobré,
nasát do sebe čistý mořský vzduch,
a opustit uspěchaný městský ruch.

Během plavby proměním se v člověka,
čeká mě cesta dlouhá a daleká,
už posunul mě dál vítr vzdálený,
z dálky slyším přístavní sirény,
je to šťastná rána do černého,
rána do osudu věčně věrného,
dobrá rána do plavby času věčného.

Pokračování básničky