Verše

Miloval jsem, krásné to bylo,
a i když se to pokazilo,
nádherný pocit ve mně zůstává,
láskou se člověk živým stává.

o čem dneska budu psáti?
začínám a ještě nevím
třeba, že se mojí máti
dneska večer ve snu zjevím

spinká ona na nebíčku
rajský klid má po své smrti
na Dušičky pálím svíčku
plamínek se nějak vrtí

třeba je to na znamení
že tam někde na mne čeká
čeká na mne bez prodlení
vyhověl bych v okamžení

řekla by můj andělíčku
dala by mi požehnání
pohladila po mém líčku
díky Bohu za shledání

andělíček starý trochu
usmívá se smutně na mne
starší než já jsi ty hochu
jak je všechno v světě klamné

Kdo pro lásku žije,
z poháru rozkoše pije,
kdo bezelstně miluje,
nejsladší odměnu zasluhuje.

Měla v sobě zápal,
který jsem nechápal,
dokud mě nepolíbila,
tím plamen vznítila
uvnitř mojí hrudi,
co mě ze sna budí.

Chybíš mi moc
můj sladký básníku.
Hledám Tě všude
i když nevím co s námi bude.
Jsi moje štěstí
co ráda jsem prožila
a srdce své do Tvého vložila.
Přeji Ti jen radost a lásku.
Chtěla bych Ti říkat...

Když ji miluješ,
není co řešit,
nejsme mnichové,
koukejte hřešit!

Láska je smyslem života,
bez ní existuje jen samota,
proto by si jí měl člověk vážit
a vyjít jí vstříc se snažit.

Láska je barevný kout,
ze kterého chceš plout
jedině do ráje,
moc krásná je.

Láska je všechno, co světě mám,
bez mojí princezny teď umírám.
Nechápu, jak se tohle mohlo stát,
vždyť ji mám tak hrozně moc rád!

Kašlu na všechna pravidla,
láska vytáhla stavidla
a my se s ní vezem na vlně,
budem se mít jak v bavlně.