Verše

já své lásce panuji
neb ji strašně miluji
po mně musí ona toužit
a proto mně musí sloužit

Škaredé počasí
mou duši mučí,
snad se vyčasí,
vítr jen skučí.

Když se kolem každý vodil,
já městem sám smutně chodil,
to se ale změnilo,
světlo se rozsvítilo
v mém milostném životě,
už nejsem dál o samotě,
potkal jsem tu pravou,
prošel rajskou branou.

Těším se každý den,
že prožiju sen,
který se mi v noci zdá,
je v něm holka líbezná
a ta mě miluje,
věčnou lásku slibuje
a já v jejím pohledu
vidím, že i já to dovedu.

Píšu verše o lásce,
jsem právě na vycházce
a můj idol je opodál,
vím, že uspěji,
nic jiného si nepřeji,
budu se snažit dál.

na stará kolena
padaj mi vemena

Aby byl svět jinačí,
úplně k tomu postačí
najít druhého do páru
a užijete si po právu.

Vteřiny, minuty, hodiny,
dny, týdny, měsíce, a roky,
jako by byly vodou, kterou piji,
chlebem, který jím,
navždy mi byly a budou vším.

Není snad dne, kdy nepomyslím,
co jsme si nechali vzít,
a čím vším jsme teď
a čím jsme mohli být.

Tvůj úsměv, ty oči,
tu tvář, kterou nosíš,
sdílím s tebou už jen
ve vzpomínkách, kde se zjevíš.

Slova, co jsme si řekli,
že máš ráda psy a že se mnou je ti hezky,
padla ve zmar, lžím, pomluvám
a čas je smetl z cesty.

Pokračování básničky

já jsem tady s láskou zase
ona je mé zlaté prase
já se láskou holedbám
na ostatní nic nedbám

Láska, to je krásná věc,
vylezu si na kopec
a vykřičím do světa,
jak zní ta nej věta:
MILUJI TĚ!