Verše

Ztrácím se v jeho náručí,
v srdci mi už nekručí,
jsem šťastná jako blecha,
tak snad mě nenechá.

Moje myšlenky
jsou těžko uchopitelné,
moje jednání
je často nevysvětlitelné,
v hlavě
tolik věcí mi šrotuje,
ale nejvíc
ta jedna - zda mě miluje?

Spanilá kráska
ukázala mi,
co je to láska,
teď před námi
krásná je budoucnost,
všeho budem mít dost,
hlavně ale sebe,
protože to je nebe.

S děravou patou,
fantazií bohatou
jdu světem a jsem rád,
protože už vím,
že taky umím
někoho upřímně milovat.

Rozverná veverka
ze stromu skočila,
přísná učitelka
sova jí to nedovolila
a teď se dušuje,
že ji za to vylije,
tohle prý miluje,
že si to vypije.

Jak moje kštice řídla,
láska mi dávala křídla,
nakonec to dopadlo tak,
že vznesl jsem se do oblak.

Láska je věc bezvadná,
i když někdy nákladná,
především na city,
tak se vždycky vyplatí,
zamilovaný se neztratí,
vyzkoušej to i ty.

Láska nová
často schová
pod blankytné nebe
tajemství, co zebe.

Já Popelka mazaná,
rozhodla jsem se najít si frajera.
Chlapec jako lusk to musí být
a nesmí se bát mne políbit.
Stále se sama sebe ptám,
kde toho frajera jen hledat mám.
Už to vidím, už to mám,
k tomu nepotřebuju žádný akční plán.
Do Lidlu já pojedu
a náhodou upadnu.
V tom objeví se princ můj milý
a tahat ze země mě bude chvíli.
Až mě můj princ vytáhne,
mé srdce jistě dostane.

láska hory přenáší
spoléhám se na naši
lásku, snad to není klamné
a tak makej, lásko, za mne