Verše

Láska je skvělá,
vždy jsem ji chtěla
a teď ji mám,
moc si to užívám.

Když lásku ztratím,
v čase se vrátím
a postavím most
přes současnost.

Dýchám jen pro lásku,
život na provázku
pranic mě neláká,
až žába zakváká,
tak vezmu roha,
najdu svého boha.

Láska mě pohání
a k slzám dohání,
bez něj nepřežiji,
vteřiny mě bijí.

Mám city, které skrývám,
ale když se na ni dívám,
na povrch se vynořují,
asi jen ji potřebují...

O lásce jsem netušila,
dokud mě nepolíbila,
vlastně políbil mě on,
srdce rozbušil jak zvon,
nikdy jsem nebyla šťastnější,
láska je prostě nejlepší.

O lásce se říká,
že pro ni člověk dýchá.
A já to můžu potvrdit,
nemohla bych bez ní žít.

Mám ji v srdci, mám ji v duši,
jsem zamilovaný až po uši,
všude kolem mě je,
věčná je naděje.

Neskrývám své touhy,
jsem jen člověk pouhý
a když chci šťastná být,
musím naplno žít.

Jedeš na Hrady?
Ano! V tom případě prázdniny!
Tchýně už je v buse
a šťourá se v nose.
Její brácha
často kýchá,
její matka,
jménem Katka,
už tady není,
chcípla asi v Penny.
Protože se ujezdila s košíkem,
pro její dceru s Bobíkem,
a to je asi konec,
tchýně žere zvonec,
proto nemůžu cinkat,
ale musím blinkat...