Verše
 
Kategorie
Chtěla bych tě alespoň jednou spatřit,
zdali jsi šťastný, živ a zdráv.
Večer sním, že k sobě budem patřit,
ráno mě budí usedavý pláč.

Ta bolest nikdy nepoleví,
na duši zůstal krutý šrám.
Uvidím tě? To nikdo neví,
mé srdce puklo jak shnilý trám.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 25. 4. 2016 - 6:31

Délka: 244 znaků

Posláno: 17x

Známka: 2,36 od 11 lidí

Přidal: mama

Autor: © symovi

ID: 632767

Verš: střídavý ABAB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info