Verše

Myslel jsem, že sním,
ale teď už vím,
že to pravda byla,
můj život změnila
a já jsem teď šťastný,
náš osud bude krásný.

Na písemku se učíme
a všichni se moc těšíme...
Lhát se nemá, vážení,
rozhodně to pravda není.

Jsem milovníkem koní,
jejich láska mě hřeje,
a mé srdce slzy roní,
když se jim něco děje.

Máme rádi psíky
za to, jací jsou,
říkáme jim díky,
že nás dovedou
tak skvěle rozveselit,
je zázrak pejskařem být.

Láska je nejhezčí cit,
jaký může jen být,
protože si na nic nehraje,
pro každého jednou uzraje
a on ponoří se do ráje,
milovat znamená žít.

Je to láska pravá,
o níž se mi zdává,
ale ne a ne ji najít,
musím své sny tajit.

Jeho přítomnost mě hřeje,
s ním se pořád něco děje,
jsem šťastná jak nikdy předtím,
co je pravá láska, už teď vím.

Kapičky rosy na tvé dlani,
polibek letmý na tvou tvář,
dotek, co svádí k něžnému hraní,
slůvka, co se mění ve zlatou zář.
Den, co se chýlí k večeru
rozprostřel něžné vyznání,
schoulená ve tvou náruč se zahřeju.
Cítíš mé sladké svádění.
Okouzlený mým dotykem
vnímáš bouřlivé vzrušení.
Zakončím tanec polibkem,
pryč je mé něžné svádění.

Co je to vlastně láska?
Když se spojí dvě těla v jedno,
nebo když splynou dvě duše v jednu?
Láska je štěstí, láska je trápení,
láska je všechno, láska je i soužení.
Kolik cest a cestiček už jsi vystavěl
a někdy na někoho i zapomněl?
Stačí jediný pohled do duše
a rukou při tom pohladit.
Miluješ, ale jak hluboce?
Milujeme, ale jak tohle pouto přestojí naše emoce?
Už konečně vím, co je to láska.
Jsou to dva lidé, kteří se potkají,
je to jako sázka, milují se potají.

Není správné lhát,
důležité je pravdu znát,
potom člověk šťastný je
a život si opravdu užije.