Verše

Když se podívám večer na oblohu,
jak svítí hvězda vedle hvězdy,
nejednou si na Tebe, milá, vzpomenu,
tak hledám Tvou hvězdu.
Jak krásná žena vedle mne stála,
a já dusil svou touhu.
Touhu po Tobě a tvých slovech.
Jak krásný úsměv máš a co vše povídáš.
Rád bych potkal Tvé rty na mých,
mé sladké políbení,
srdce se mi rozbuší jen při tom pomyšlení.
Sladkou pusu Ti k těmto veršům přikládám.
Vím, že jsem na to sám.
Však láska vždy nějak začíná.

Když se napiješ,
něco zažiješ.
Jen to vyzkoušej,
ty zážitky jsou nej!

Naše duše se hledaly,
to byla nadpozemská síla,
když dohromady jsme se dali,
jako bych předtím vůbec nežila.

Řekni, lásko, co je ti?
Nemám vůbec ponětí,
jak se to mohlo stát,
že už nemám rád...

Netrápí mě osvěta
- vyjedu si do světa
a nebudu nic řešit,
pořád jenom hřešit.

Slečnu tajemnou,
co stála přede mnou
dnes ráno v tramvaji,
tímto vyzývám
- ozvi se, rád tě mám,
jak zamilovaní mívají.

K čemu se to chystá
ten čutálista?
Na bránu kope,
brankáře vykoupe.

Zase mě hřeješ svojí láskou
a já hltám každé Tvé slovo.
Proč jsem si jen myslela,
že můžu ode všeho odejít?

Tak piš dál, Ty mistře pera,
a zalévej mě svojí vláhou,
a já Tě budu pít.

Zlomené srdce mám,
zůstal jsem úplně sám.
Nikdo mě nemá rád,
co s tím mám udělat??

V jídelně do polívky
přimíchali hříbky,
které hříbky nebyly,
strávníky jim zabily.