Verše

Málem
smutek byl králem,
však osud to chtěl,
abych ji dál měl.
Princeznu, co miluji,
v životě si teď libuji.

Láska dala smysl mému světu,
nikdy nezapomenu na tu větu:
Miluji tě.

Znám benzínovou studánku,
kam jezdí lidé tankovat,
zřejmě si najmu ochranku,
abych ji mohl zachovat.

Raduje se babička,
že přibyla Františce
veliká jednička
v žákovské knížce.
Čeká ji však překvapení
- ta knížka nebyla její!
Františka je loupežnice,
co jedniček chce mít nejvíce.

Mé předchozí zaměstnání
- mukl.
Sehnat práci mi brání
- šéf cukl.

Dospěl jsem do bodu,
kdy kážu vždycky vodu
a víno potom piju.
Je to můj styl,
rád lepší bych byl,
ale takhle prostě žiju.

Mít kouzelnou moc,
propít celou noc
a ráno chlastat dál,
co bych za to dal.

Když se podívám večer na oblohu,
jak svítí hvězda vedle hvězdy,
nejednou si na Tebe, milá, vzpomenu,
tak hledám Tvou hvězdu.
Jak krásná žena vedle mne stála,
a já dusil svou touhu.
Touhu po Tobě a tvých slovech.
Jak krásný úsměv máš a co vše povídáš.
Rád bych potkal Tvé rty na mých,
mé sladké políbení,
srdce se mi rozbuší jen při tom pomyšlení.
Sladkou pusu Ti k těmto veršům přikládám.
Vím, že jsem na to sám.
Však láska vždy nějak začíná.

Když se napiješ,
něco zažiješ.
Jen to vyzkoušej,
ty zážitky jsou nej!

Naše duše se hledaly,
to byla nadpozemská síla,
když dohromady jsme se dali,
jako bych předtím vůbec nežila.