Verše

Není mi dobře
a nebude lépe,
naproti kobře
tělo se klepe.

Láskou dluhy splácím,
to nejlepší vracím.

Není cesty zpět,
když se člověk zamiluje,
láska je jiný svět,
který každého očaruje.

Naši milí hasiči
ti teď hasí v jehličí
Blafnul jim obecní les
nebude už nikdy ples
Mají mašinu a i savice
při požáru neudrží hadice
Naši ti jsou prostě nej
do Avie bednu dej
Auta mají vždycky dvě
uhasí i domy tvé

Když útočili spolu, třásla se soupeřova branka,
hrát proti nim nebyla sranda.
Jeden nebezpečný ve vzduchu, druhý na zemi,
obránci proti nim marní v pokutovém území.
V jednom týmu strávili společně roky,
jenže pak šel každý jinými kroky.
Jednoho zastavilo v kariéře zranění,
ale pořád mu věřím a to se nikdy nezmění.
Druhý si projít Plzní zkusil,
avšak po sezoně do Baníku musil,
i když to ani tam nebylo optimální,
zůstávám při něm, protože nejsem fanda skalní.
Kluci, kašlete na všechny komentáře,
a vymažte nevěřícím ten úškleb tváře.
Třeba už hned proti Boleslavi,
tímto vás váš velký fanda zdraví.

Úsměv kolem rozdávám,
i když ho sama moc nemám.
Pořád totiž toho pravého hledám,
nikdy si svou představu vzít nedám.

V moři
hoří tchoři,
dík hlásiči
přijeli hasiči,
tragická nehoda,
nepomohla voda,
po tchořích je veta,
následek parného léta.

Láska se mnou cvičí,
jednou mi pomáhá, jednou mě ničí,
ale bez ní svět
nestál by za nic, potemněl by hned.

Je radost milovat,
člověku, co má rád,
patří celý svět
a šťastný je hned.

Lásku hledat
a pak jí šanci nedat...
to dvakrát moudré není,
snad se to ještě změní...