Básničky 14141 - 14150 / 15807
Má láska mě zklamala,
musela jít pryč,
já své srdce uzamkla
a zahodila klíč.
Nějak jsem to nezvládala,
když zjistila jsem, že už ho nespatřím,
však lásku jsem mu pořád najevo dávala,
i když jsem věděla, že mu už napatřím.
Nebylo to nejlehčí,
koukat se na jeho hrob,
nebylo mi do řeči,
byl to nejhorší rok ze všech dob.
Bylo to před dobou dlouhou,
je to přec už pryč,
já chci jen vzpomínku pouhou
a najít si ten klíč.
Vrátit se ke vzpomínkám
na kratičkou chvíli,
co kdo by chtěl, za to klidně dám,
kéž bychom zas po tom roce spolu chvíli byli...
musela jít pryč,
já své srdce uzamkla
a zahodila klíč.
Nějak jsem to nezvládala,
když zjistila jsem, že už ho nespatřím,
však lásku jsem mu pořád najevo dávala,
i když jsem věděla, že mu už napatřím.
Nebylo to nejlehčí,
koukat se na jeho hrob,
nebylo mi do řeči,
byl to nejhorší rok ze všech dob.
Bylo to před dobou dlouhou,
je to přec už pryč,
já chci jen vzpomínku pouhou
a najít si ten klíč.
Vrátit se ke vzpomínkám
na kratičkou chvíli,
co kdo by chtěl, za to klidně dám,
kéž bychom zas po tom roce spolu chvíli byli...
Jsi moje láska jediná,
jsi jako rozkvetlá květina.
Mé srdce dal bych ti
a tvé hrdě nosil na dlani.
Já věrný naší lásce budu,
vždyť jen tebe miluju.
Mrzí mě, že nepoznal jsem tě dřív,
jak jsem tak dlouho mohl bez tebe žít?
Tvůj polibek je jako sen,
který prožívat mohu s tebou jen.
Jsi krásná jako květ,
ne, ty jsi krásnější než nejkrásnější květ.
Tobě snesl bych k nohám svět
a řekl ti jen pár vět.
Když viděl jsem tvůj úsměv,
začal jsem blouznět.
Oči tvé krásně zářící,
jako hvězdy k zemi padající.
Když poslední hvězda padá,
já prosím ji, aby ještě zůstala.
Bez tebe bloudil jsem pouští,
pak spatřil oázu štěstí.
Jsi má múza, která mě neopouští,
já tvůj hrdina, který tě neopustí.
Čas nám spolu utíká,
doufám, že láska vytrvá.
jsi jako rozkvetlá květina.
Mé srdce dal bych ti
a tvé hrdě nosil na dlani.
Já věrný naší lásce budu,
vždyť jen tebe miluju.
Mrzí mě, že nepoznal jsem tě dřív,
jak jsem tak dlouho mohl bez tebe žít?
Tvůj polibek je jako sen,
který prožívat mohu s tebou jen.
Jsi krásná jako květ,
ne, ty jsi krásnější než nejkrásnější květ.
Tobě snesl bych k nohám svět
a řekl ti jen pár vět.
Když viděl jsem tvůj úsměv,
začal jsem blouznět.
Oči tvé krásně zářící,
jako hvězdy k zemi padající.
Když poslední hvězda padá,
já prosím ji, aby ještě zůstala.
Bez tebe bloudil jsem pouští,
pak spatřil oázu štěstí.
Jsi má múza, která mě neopouští,
já tvůj hrdina, který tě neopustí.
Čas nám spolu utíká,
doufám, že láska vytrvá.
Každé ráno vstávám
a pak z okna mávám,
už se těším do školy,
až budu dělat úkoly.
V družině se hezky bavím,
v jídelně se dobře najím.
Potom půjdu do kroužku,
vyrobím tam hodně papírových papoušků,
už si nechci hrát,
ale chci jít spát!
a pak z okna mávám,
už se těším do školy,
až budu dělat úkoly.
V družině se hezky bavím,
v jídelně se dobře najím.
Potom půjdu do kroužku,
vyrobím tam hodně papírových papoušků,
už si nechci hrát,
ale chci jít spát!
Stín vznáší se nad zpustlou krajinou,
živí sem nevkročí, jen mrtví zde spočinou,
chlad, dým a temno halí tyto končiny,
prach pohřbívá zde opomenuté hrdiny.
Řeka s červeným tokem teče,
vidět tu lze jen mrtvé a jejich meče,
do války s odhodláním vkročili,
asi se však málo modlili.
Jejich duše tu teď bloudí,
krev v žilách jim neproudí,
s životem se jejich tělo nesnoubí.
Nemají klid ani po skonání,
čest jim nikdo nezachrání.
Na onen svět dostat se nemohou,
obětovat svůj život bylo jejich úlohou.
Bloudí tu léta - nemají klid,
nuceně musí na světě bdít.
Jejich duše, těla nic už nezachrání,
trápit budou se zde až do skonání!
živí sem nevkročí, jen mrtví zde spočinou,
chlad, dým a temno halí tyto končiny,
prach pohřbívá zde opomenuté hrdiny.
Řeka s červeným tokem teče,
vidět tu lze jen mrtvé a jejich meče,
do války s odhodláním vkročili,
asi se však málo modlili.
Jejich duše tu teď bloudí,
krev v žilách jim neproudí,
s životem se jejich tělo nesnoubí.
Nemají klid ani po skonání,
čest jim nikdo nezachrání.
Na onen svět dostat se nemohou,
obětovat svůj život bylo jejich úlohou.
Bloudí tu léta - nemají klid,
nuceně musí na světě bdít.
Jejich duše, těla nic už nezachrání,
trápit budou se zde až do skonání!
Mám Tě ráda strašně moc,
miluju Tě a vůbec nevím proč.
Když zapadá slunce,
utéct za Tebou se mi chce.
Vzpomenu si na pár krásných chvil,
mrzí mě, že netrvaly dýl.
A na ty tvá krásná ústa,
bez kterých si připadám jako poušť pustá...
miluju Tě a vůbec nevím proč.
Když zapadá slunce,
utéct za Tebou se mi chce.
Vzpomenu si na pár krásných chvil,
mrzí mě, že netrvaly dýl.
A na ty tvá krásná ústa,
bez kterých si připadám jako poušť pustá...
Byla jednou kukla
a ta kukla pukla.
Vyletěl z ní jarní svět,
motýl krásný jako květ.
Potkala ho včelička,
udivená celičká:
Ach, co ty jsi za stvoření,
vždyť jsi jako kytička.
Motýlek jí ale řek:
Což některá z kytiček
lítá, jen se kmitá?
Já jsem přece motýlek!
a ta kukla pukla.
Vyletěl z ní jarní svět,
motýl krásný jako květ.
Potkala ho včelička,
udivená celičká:
Ach, co ty jsi za stvoření,
vždyť jsi jako kytička.
Motýlek jí ale řek:
Což některá z kytiček
lítá, jen se kmitá?
Já jsem přece motýlek!
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 14. 10. 2010 - 4:39
Posláno: 49x
Známka: 2,57 od 44 lidí
Autor: © Jan Čarek
OHODNOCENO
Životem plynul jsem jak tělo bez duše,
zvadlý a skleslý jak na stromě choroše.
Tu najednou, jak z nebe kdyby...
Je krásná, milá a bez chyby.
Od andělů požehnání,
od satana polechtání.
Změnila plynutí životem mým,
kéž na věky s ní zůstat smím.
Teď né už nějaký uschlý choroš,
teď né už žádná voblož.
Teď život můj je z růže květ,
jak kapka vody v husté řece,
ač každý by chtěl přivonět,
to není možné přece.
Tahle vůně není všední,
nejde zachytit, nelze pochopit.
Ta v člověku se usadí, když polovinu dosadí,
polovinu srdce mého, bez kterého nechci žít.
Miluju tě.
zvadlý a skleslý jak na stromě choroše.
Tu najednou, jak z nebe kdyby...
Je krásná, milá a bez chyby.
Od andělů požehnání,
od satana polechtání.
Změnila plynutí životem mým,
kéž na věky s ní zůstat smím.
Teď né už nějaký uschlý choroš,
teď né už žádná voblož.
Teď život můj je z růže květ,
jak kapka vody v husté řece,
ač každý by chtěl přivonět,
to není možné přece.
Tahle vůně není všední,
nejde zachytit, nelze pochopit.
Ta v člověku se usadí, když polovinu dosadí,
polovinu srdce mého, bez kterého nechci žít.
Miluju tě.
Ťuká, ťuká deštík
na široký deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem
- kdo je pod tím deštníkem?
To jsem já, panenka,
máčí se mně sukénka.
Běžím, běžím k sluníčku,
osušit si sukničku.
Ale co je do sluníčka,
jen mně honem nastav líčka.
Rozběhni se prostovlasá,
prší, prší - padá krása.
na široký deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem
- kdo je pod tím deštníkem?
To jsem já, panenka,
máčí se mně sukénka.
Běžím, běžím k sluníčku,
osušit si sukničku.
Ale co je do sluníčka,
jen mně honem nastav líčka.
Rozběhni se prostovlasá,
prší, prší - padá krása.
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 12. 10. 2010 - 23:03
Posláno: 57x
Známka: 2,69 od 49 lidí
Autor: © Jan Čarek
OHODNOCENO
Básničky 14141 - 14150 / 15807
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy