živí sem nevkročí, jen mrtví zde spočinou,
chlad, dým a temno halí tyto končiny,
prach pohřbívá zde opomenuté hrdiny.
Řeka s červeným tokem teče,
vidět tu lze jen mrtvé a jejich meče,
do války s odhodláním vkročili,
asi se však málo modlili.
Jejich duše tu teď bloudí,
krev v žilách jim neproudí,
s životem se jejich tělo nesnoubí.
Nemají klid ani po skonání,
čest jim nikdo nezachrání.
Na onen svět dostat se nemohou,
obětovat svůj život bylo jejich úlohou.
Bloudí tu léta - nemají klid,
nuceně musí na světě bdít.
Jejich duše, těla nic už nezachrání,
trápit budou se zde až do skonání!
miluju Tě a vůbec nevím proč.
Když zapadá slunce,
utéct za Tebou se mi chce.
Vzpomenu si na pár krásných chvil,
mrzí mě, že netrvaly dýl.
A na ty tvá krásná ústa,
bez kterých si připadám jako poušť pustá...
a ta kukla pukla.
Vyletěl z ní jarní svět,
motýl krásný jako květ.
Potkala ho včelička,
udivená celičká:
Ach, co ty jsi za stvoření,
vždyť jsi jako kytička.
Motýlek jí ale řek:
Což některá z kytiček
lítá, jen se kmitá?
Já jsem přece motýlek!
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 14. 10. 2010 - 4:39
Posláno: 32x
Známka: 2,40 od 25 lidí
Autor: © Jan Čarek
zvadlý a skleslý jak na stromě choroše.
Tu najednou, jak z nebe kdyby...
Je krásná, milá a bez chyby.
Od andělů požehnání,
od satana polechtání.
Změnila plynutí životem mým,
kéž na věky s ní zůstat smím.
Teď né už nějaký uschlý choroš,
teď né už žádná voblož.
Teď život můj je z růže květ,
jak kapka vody v husté řece,
ač každý by chtěl přivonět,
to není možné přece.
Tahle vůně není všední,
nejde zachytit, nelze pochopit.
Ta v člověku se usadí, když polovinu dosadí,
polovinu srdce mého, bez kterého nechci žít.
Miluju tě.
na široký deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem
- kdo je pod tím deštníkem?
To jsem já, panenka,
máčí se mně sukénka.
Běžím, běžím k sluníčku,
osušit si sukničku.
Ale co je do sluníčka,
jen mně honem nastav líčka.
Rozběhni se prostovlasá,
prší, prší - padá krása.
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 12. 10. 2010 - 23:03
Posláno: 38x
Známka: 2,52 od 31 lidí
Autor: © Jan Čarek
vlhké oči v soli topí se,
v slzách spatříš odraz měsíce,
jak sen se mění z celku na tisíce.
O život mohla být bohatší,
však jí nebylo to přáno,
nový život jí v lůně už nevzklíčí,
a to je v životě krví psáno...
proto skládám báseň,
dřív než začne zlátnout klas,
musím ztratit bázeň.
Drahokamy z lučních kvítí,
blankyt nebe, pravdy půl,
třpytky záře v dáli svítí,
hrouda slunce, zlatý důl.
Studánky plné smaragdů,
v nichž, dá se život číst,
v hladině odraz krajiny
tvoří mramorové kmeny bříz.
To jsou naše poklady,
a němé tváře cítí,
že měníme je v dolary,
a ne krásu k žití.
Život a svět
» Různé
Přidáno: 11. 10. 2010 - 8:52
Posláno: 46x
Známka: 2,65 od 54 lidí
Autor: © Jaroslav Katolický
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy