Básničky 13821 - 13830 / 15803
Je jen jeden poklad pradávný,
byť zlatem se netřpytí,
je všude kolem a neustále hlídaný,
už nekonečná staletí.
Je světlem pro slepé i spásou pro věřící,
když nezbývá už naděje,
je hvězdou jasně zářící,
co chudé zdarma zahřeje!
Nelze ukrást, nelze prodat,
s ním žiješ líp než králové,
když ho najdeš, chceš ho rozdat,
v nejbližší kopce slámové.
A co vy, taky ho dáte?
Jaký je ten váš lásky mlýn?
Nemáte a nebo máte?
Ten nejkrásnější Valentýn?
byť zlatem se netřpytí,
je všude kolem a neustále hlídaný,
už nekonečná staletí.
Je světlem pro slepé i spásou pro věřící,
když nezbývá už naděje,
je hvězdou jasně zářící,
co chudé zdarma zahřeje!
Nelze ukrást, nelze prodat,
s ním žiješ líp než králové,
když ho najdeš, chceš ho rozdat,
v nejbližší kopce slámové.
A co vy, taky ho dáte?
Jaký je ten váš lásky mlýn?
Nemáte a nebo máte?
Ten nejkrásnější Valentýn?
Den, jenž slunce svit postrádá.
Jak spánek, co sny nemá.
Doba, kterou jen bůh ovládá.
Pohled dál u dveří tě hledá.
Na polici kniha zahalená v prachu čeká.
Jako jabloň bez plodů sladkých.
Voda z orosených oken stéká.
Roky stávají se z minut krátkých.
Láska, v níž dotyky chybí.
Jak růže, co vůně své je zbavena.
Mlčení, jež sochám se líbí.
Chuť života smutkem znavena.
Jak spánek, co sny nemá.
Doba, kterou jen bůh ovládá.
Pohled dál u dveří tě hledá.
Na polici kniha zahalená v prachu čeká.
Jako jabloň bez plodů sladkých.
Voda z orosených oken stéká.
Roky stávají se z minut krátkých.
Láska, v níž dotyky chybí.
Jak růže, co vůně své je zbavena.
Mlčení, jež sochám se líbí.
Chuť života smutkem znavena.
Chtěla bych ti být ještě blíž,
ale ty pořád jen sníš.
Přemýšlím nad cestou jak k tobě jít,
jak tvoji lásku mít.
Ale ty jsi lhostejný,
můj blázínku nádherný.
Snad abych už šla,
teď jedno přání bych měla.
Abys ty mně sebe dal
a už víckrát mi nelhal.
Však čas poví nám dvěma víc,
pak nechci už vůbec nic.
ale ty pořád jen sníš.
Přemýšlím nad cestou jak k tobě jít,
jak tvoji lásku mít.
Ale ty jsi lhostejný,
můj blázínku nádherný.
Snad abych už šla,
teď jedno přání bych měla.
Abys ty mně sebe dal
a už víckrát mi nelhal.
Však čas poví nám dvěma víc,
pak nechci už vůbec nic.
Chci být tou hloupou malou naivní,
chci dostat něco, o čem se jen sní.
Chci ti říct, že jsme si souzeni
a že budu bojovat o naše území.
Chci tě líbat po tvých rtech,
chci se ti zdát ve tvých snech.
Chci, abys mě jedinou miloval
a jen mě hýčkával.
chci dostat něco, o čem se jen sní.
Chci ti říct, že jsme si souzeni
a že budu bojovat o naše území.
Chci tě líbat po tvých rtech,
chci se ti zdát ve tvých snech.
Chci, abys mě jedinou miloval
a jen mě hýčkával.
Ke svatému Valentýnu ti z lásky verše posílám,
jen co budem spolu, sladkou pusu ti dám!
Srdce mé ti z lásky daruji,
protože tě tolik miluji!
jen co budem spolu, sladkou pusu ti dám!
Srdce mé ti z lásky daruji,
protože tě tolik miluji!
Hopsa, hejsa, cinky linky,
byly zimní prázdniny.
Sněhulák se zamiloval
do ovocné zmrzliny.
Sliboval jí hory doly,
rozpálil se do běla,
chtěl si ji vzít za manželku,
ona ho však nechtěla.
Sliboval jí věčnou lásku,
přemlouval ji ze všech sil,
chvíli tál a chvíli plakal,
až se celý rozpustil.
Ona byla necitelná,
zlá a chladná jako led.
Dal jsem si ji do kornoutu,
za trest jsem ji celou sněd.
byly zimní prázdniny.
Sněhulák se zamiloval
do ovocné zmrzliny.
Sliboval jí hory doly,
rozpálil se do běla,
chtěl si ji vzít za manželku,
ona ho však nechtěla.
Sliboval jí věčnou lásku,
přemlouval ji ze všech sil,
chvíli tál a chvíli plakal,
až se celý rozpustil.
Ona byla necitelná,
zlá a chladná jako led.
Dal jsem si ji do kornoutu,
za trest jsem ji celou sněd.
Chtěla bych tě znát až do morku kosti
a necítit k tobě vůbec žádné zlosti.
Vím, nikdy nebudu o tobě vědět vše,
ale tohle je lepší než půlnoční mše.
Nikdy nic o tobě vědět nebudu,
je v tobě prázdno jak v sudu.
Řekni mi všechno, co o sobě víš,
ke mně dolů se prosím sniž!
Nejsem sice vysoká jako ty,
ale kvůli tobě budu nosit děravý boty.
Ne jenom boty,
ale i kalhoty.
Pokračování básničky
a necítit k tobě vůbec žádné zlosti.
Vím, nikdy nebudu o tobě vědět vše,
ale tohle je lepší než půlnoční mše.
Nikdy nic o tobě vědět nebudu,
je v tobě prázdno jak v sudu.
Řekni mi všechno, co o sobě víš,
ke mně dolů se prosím sniž!
Nejsem sice vysoká jako ty,
ale kvůli tobě budu nosit děravý boty.
Ne jenom boty,
ale i kalhoty.
Pokračování básničky
Básničky 13821 - 13830 / 15803
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy