Verše

Sakra, to je hluku!
Musels zlobit, kluku?!
Vyžeň už toho čerta pryč.
na vás oba je třeba bič.
Dám si špunty do uší,
ať Mikuláš mě neruší.

Mikulášská tradice
láká děti nejvíce
kvůli těm dobrotám.
Už se moc těšíme,
až do pytlíčku uvidíme,
sladké moc chutná nám.

Vánoce sněhobílé
přichází v plné síle,
rolničky do dálky zvoní,
cukroví domem voní,
slyšet je dětský smích
a Ježíšek na saních
dárky už veze,
co se mu jich tam vleze...

Mikuláš je náš,
provedli jsme sabotáž,
čert přišel o rohy,
Mikuláš o nohy,
ty štěstí máš.

Mikuláš s čertem
vsadili se žertem,
že si role prohodí
a děti teďka okouní...

Mikuláš na ně jazyk plazí
a čert jim dobroty hází,
andělé jsou taky zmatení,
no to je ale nadělení...

Smutně volám do noci,
že mi není pomoci,
ztratila se moje milá,
proč mě jenom opustila?
Jsem plný žalu a bezmoci.

Milý Santo, Franto, nebo jak se jmenuješ,
už mi leze krkem, jak všude jseš.
My máme přeci našeho Ježíška,
pro něho v Čechách bijou dětská srdíčka.
Tak schovej si všechny svoje triky
a vrať se zpátky do Ameriky.
Nazdar!

S dětmi nejsou žerty,
nemocnice se hemží čerty,
místo aby se bály,
čertům do huby daly.

Přišly svátky vánoční,
Ježíšek má dnes noční,
aby všechny dárky stihl,
to aby sebou pěkně švihl.
Ale on to dělá rád,
neslyšíš ho si stěžovat,
Vánoce jsou jeho chlebem,
zakončené všech úsměvem.

Je krásný, mrazivý, zimní den,
blíží se ten, vánoční, Štědrý den.
Zapaluji, tu první, svíci na věnci,
s nedělním adventem.
Ještě, tři svíce adventní,
další tři týdny, na věnci zapálíš.
Ke štědrovečerní, večeři,
se se svými, blízkými, usadíš.
Vepřový řízeček, s chutným salátem si dáš,
i na českýho kapra ty chuť máš.
Aspoň kousíček, i když ho nemusíš,
tak si ulomíš, a ochutnáš.
Oslovil tě, duch vánoční, snad bílých, sněhových.
Na stole, chutných, chlebíčků, s rybou a rajčetem,
neb s pomazánkou s česnekem.
Voňavých, medových,
cukrovou polevou, politých perníčků.
Horkou medovinou, láskou, naplněných hrníčků.
A po dobré večeři, všichni si popřejem,
a dáme červeného vína, aspoň skleničku...