Verše

Sněhové vločky z nebe padají,
jedna, druhá, třetí,
veselé jsou děti,
mezi poletujícími vločkami běhají.
Zima je tady,
a s ní sníh,
všude se jezdí na saních,
radosti hromady.
A až přijdou svátky,
Ježíšek dárky rozdá,
jaké, to on pozná,
Vánoce jsou jak z pohádky.

Když vánoční hvězda zazáří,
štědrovečerní idylku dotváří,
láska a přátelství
jsou Vánoc poselství,
lidé se usmívají
a života si užívají,
jednou v roce přijde ta chvíle,
kdy se i největší mrzout tváří mile.

Vánoce, to chvíle jsou od Boha,
hned jiná je světa podoba,
lidé jsou na sebe milejší,
předhání se, kdo koho potěší.
Domem vládne zimní idylka,
pospolu je celá rodinka,
večer se kaprem nasytíme
a dárky pod stromečkem rozbalíme.
Není tak důležité, co je v nich,
hlavní je naše radost a smích.

Skákala veverka po stromečku,
vrazila si jehličí do zadečku,
taková věc není žádný žert,
zadeček píchá jako čert.

Sníh tancuje nad chalupou,
pod botama louže křupou.
Voda mrzne v potoce,
a v kožíšku z jinovatky,
vchází vrátky do zahrádky
usměvavé Vánoce.

Ten letošní kapr
byl ale rapl,
celý Štědrý den
nadával mi jen,
že jsem mu svobodu vzal
a žádný plat nedal,
a když jsem přišel s paličkou,
třískal mě ještě ploutvičkou.
Až v žaludku klidný je
a příjemně se tam převaluje.

Tluče hlavou o stromy,
dělá do nich otvory...
Jak se, děti, jmenuje,
kdo si to pamatuje?
No víte to? - Neříkejte, že ne...
Datel je jeho jméno ctěné,
a o stromy se tak stará,
každá rána je vítaná.

Ať je venku teplo/mráz,
Vánoce jsou bílé v nás
a teplo u srdce máme,
když si je společně užíváme.

Viděl jsem koalu,
jak žere žížalu,
spadla jí do špaget,
nebyl to dlouhý let,
poblila se pomalu.

Láska VZDÁLENÁ
a přece BLÍZKÁ...

se i v NEKONEČNÉM odloučení
vrací v mých SNECH ke mně ZPĚT, rozprávím si s NÍ - a v mých
nejhezčích VZPOMÍNKÁCH bude ŽÍT „NAVĚKY”...

I KDYŽ se objevil NĚKDO mému SRDCI BLÍZKÝ,
NIKDY NEZAPOMENU na svou VYSNĚNOU ŽIVOTNÍ
Lásku - jak v podobě manžela, tatínka, mých babiček, dědečků,
co už tu nějaký ČAS se mnou NEJSOU - a lidí, co byli
mému srdci BLÍZCÍ...

Ten, kdo upřímně a nezištně MILOVAL
a vinou SMRTI svoji ŽIVOTNÍ Lásku ZTRATIL
je bohatý o krásné VZPOMÍNKY,
které zná jen on SÁM a které mu NIKDO NIKDY NEVEZME...

Pokud z této OPRAVDOVÉ Lásky vzešel PLOD NEJCENNĚJŠÍ
V PODOBĚ DÍTĚTE... ZRODIL se ZÁZRAK - NOVÝ ŽIVOT...

Je to koloběh, zákon přírody - a v tom spočívá SMYSL a RADOST
našeho všedního ŽIVOTA...

Proto PROŽIJTE každý DEN, jako kdyby měl být váš POSLEDNÍ

ŽIVOT je NĚKDY BOJ, ale STOJÍ za to ŽÍT...