Verše

V postýlce už polštář čeká,
dávno ztichly rolničky...
Za okny je temná řeka,
a v ní plují hvězdičky...

Spí už ptáčci ve větvích,
spánkem vrní koťátka...
Neuslyšíš hluk a smích,
jen večerem zní pohádka...

I myšky šly dávno spát,
jen já beru kytaru...
U postýlky chci Ti hrát,
tu pohádku o jaru...

Král Jaroslav se na trůn vrací,
a starostí má plnou hlavu...
Trpaslíci těžkou prací
tahají ze země trávu...

Ráno zase vyšší bude,
kousek blíže ke sluníčku...
Mezi trsy místo zbude
i pro jarní kytičku...

První, druhou, deset kytek,
to chce tedy hodně síly...
Barvičky jim míchá skřítek,
vůni rozdávají víly...

A kouzelný dědeček
skřítka s vílou dohoní...
Každý malý kvíteček
včelkám medem naplní...

Noc utká stínů pavučinku,
překrásné sny chce všem dát...
Vklouznou i k Tobě pod peřinku
a budou se Ti dneska zdát...

I pohádka svůj konec má,
zde končí její velká moc...
Začíná doba kouzelná,
zavři už oči, DOBROU NOC!

Jaro se vlády ujalo,
radost nám všem udělalo,
můžem chodit ven
v lehkých šatech jen,
na to si hned zvyknete,
všechno pučí, kvete,
zvířátka se radují,
vesele poskakují,
náladu všichni dobrou máme,
krásného počasí si užíváme.

Hodky, hodky, doprovodky,
nadělte nám litr vodky
a ještě láhev na cestu,
pak budeme jak ve snu.

Myslím, lásko, z dálky stále na Tebe,
ale mým srdíčkem jsem stále u Tebe,
chybíš mi tady, lásko moje, víc a víc,
bez Tebe mě už nebaví vůbec nic.
Chybí mi, lásko, to naše líbání,
chybí mi to naše společné usínání,
chybíš mi prostě jen ty celý,
už jenom ty v srdci mém jsi ten jediný.
Bez Tebe teď, lásko, smutná jsem,
ale vím, že jednou spolu na vždy zůstanem.
Ty víš, zlato moje,
že jenom s Tebou šťastná jsem.
I když jsem daleko od Tebe,
ty víš, že miluji jenom Tebe,
miluji Tě, ráda Tě mám,
s bolestí u srdce na Tebe vzpomínám.

Jaro přišlo, už je tu,
čas procházek a výletů,
radost na každém kroku,
kéž byl by takový i zbytek roku.

Hody, hody, kočičko,
dám ti pěkné vajíčko.

Slepička už vejce snesla,
proutky vrby nelení,
zima tíhu neunesla
a louky se zelení.

Bude čtvrtek zelený,
bude beránek pečený,
budeme jíst jidáše,
sluníčko se nám ukáže.

Už jsou zase Velikonoce,
vejce zaplavují všechny obchody - všechny ulice.

Velikonoční nastal čas,
Vánoce už byly - nenechej se zmást!

Pomlázky pleteme z vrbového proutí,
vejce zdobíme - kupujeme kvítí.

Hledám svůj pramen
K veršování
Ve všech koutech světa
Nemohu jej najít
Sama sobě nevěřím
Tak ráda bych našla
Jemné naťuknutí
Pramenící
modrou zurčící chladnou vodu
budeme hledat spolu
Jenže můj osobní pramen
Je jiný
Jsou to slova
Písmena
Věty
Takové slovní pohlazení
Dneska se mnou není
Hledám, tápu
Nic
Sleduji, sobě nevěříc
Nemám splíny
Možná je to tím
Láska mne objala
Proto nemohu jen tak lehce
kouzlit na kus papíru
svůj smutek
Není
Smutek je v zapomnění
Vítám Tě, lásko, vřelou náručí

Velikonoce jsou tu za pár dní,
nadílka nám život osladí,
a taky rodinu navštívíme,
společně svátky oslavíme.
Velikonoce jsou krásný čas
a milou vzpomínku zanechaj v nás.