Verše

Potkali jsme se na dálnici,
jela za volantem spící,
trochu jsem do ní ťuk,
vystřelila jak puk
a skončili jsme oba za krajnicí.

Vepřové výpečky se zelím
oblažily mne veselím,
žaludek si spokojeně brouká,
soused závistivě kouká,
najedl jsem se dosyta
z toho správného koryta.

Stromy tě zvou na výstavu,
do lesů a do parků.
Vidět bude ze všech míst,
a kdo přijde, na oplátku,
odnese si na památku,
krásně obarvený list.

Cožpak je nutno,
aby mi bylo smutno,
proč můj miláček tu není
a já mám jenom soužení?? :-(

Nejdřív mě ohromil,
probudil ve mně city,
pak mi srdce zlomil,
lhář to byl hbitý.
Chci zapomenout
na to, že existoval,
a konečně se pohnout
přes velký smutku val.

Koupila si Natálka malého pejska,
utekl jí zakrátko, teď se jí stejská,
hledá všude po vesnici svého Alíka,
zadržuje slzy, žalem se zajíká,
tenhle příběh naštěstí má dobrý konec,
čekal na ni před domem, zazvonil zvonec.

Benátská zrcadla výkladních skříní
odráží tvůj rozněžnělý stín.
Skoupím všechna tvoje přání
a obalím je lístky kopretin.
Řekni L a ptáci začnou zpívat,
v tom tichu rozeznám tvé tiché Á,
S v objetí spolu vytvoříme,
krajina kolem dá nám KA.
Podle toho slova hledej,
napsané ho v očích mám,
nemám tušení jména žádné,
tvou podobu však dobře znám.

Miláčku můj, je mi smutno, když bez tebe jsem.
Chci být pořád s tebou a nemít o tom jen sen.
Chci se s tebou mazlit, líbat se a tak dále,
nemůžu se dočkat na další víkend,
koukat do tvých očí, bych chtěla stále a stále.
Nemůžu se dočkat dne, až už budem spolu,
probouzet se každý ráno vedle tebe
a snídat u jednoho stolu.
Užívat si dny jen s tebou,
chodit na procházky, držet se za ruce,
smát se spolu a další krásný věci.
Tohle vše, já si moc přeju.
Miluju tě hrozně moc,
jsi můj život, moje všecičko na světě.
Vždy si pamatuj, že já tě nikdy neopustím,
chci být jen s tebou... a přijít o tebe?
NE, to já nikdy, prostě nikdy, nedopustím! :*

Nejhorší je psát si s ním
a vědět, že ho miluju.
Nejhorší je, že já to vím,
já ho asi miluju.
Nejhorší je nevědět co psát.
Nejhorší je myslet na něj a nemoci se smát.
Nejhorší je nemoci mu to říct,
říct mu Miluji Tě,
říct mu promiň prosím,
ale Chci Tě.
Tys dospělý,
já ještě „dítě”.
Je nemožný mít tě,
říct ti Miluji Tě.
Promiň, Pájo.

Potkal jsem ji v parku,
kousnul jí do párku,
dala mi facku,
řekla: Ty fracku!
Prostě dračice,
miluju ji nejvíce.