Verše

Potkali jsme se v restauraci,
popíchnul jsem ji, ať se nepozvrací,
celého mě ohodila
a pak se mi omluvila,
dnes spolu už rok a půl
sdílíme společný stůl,
a taky lože,
ach, to je dračice, bože!

Miláček je to můj
a já stůj co stůj
stojím při něm.
Náhle se zázrak stal
a on při mně stál,
je to jak sen.

Snad mám u něj naději,
jen jeho mám nejraději,
co bez něj si počít.
Nedokážu si to představit,
to svět by musel zastavit,
abych bez něj mohla žít.

Krásné jsou hvězdy
na obloze noční,
krásný je měsíc
v době půlnoční,
černá tma tady,
černá tma tam,
já prostě noc
moc ráda mám.

Láska lidem vládne,
někomu dřív nebo později.
Naše srdce neomládne,
zažívejme ji častěji.

S jinou osobou či stejnou,
hlavně ať zůstane ti věrnou.
Kryj své srdce jak svá záda
a nespoléhej, že má tě ráda.

Láska není to, co lidé chápou.
Všichni jistě víte, co chci říct.
Přesto bez ní ve světě tápou.
Každý ji chce čím dál víc.

Ať s osobou jednou či více.
Na co bys jinak na tom světě byl.
Já bych radši vydýchal své plíce.
Pro toho, s kým chci, abych žil.

Smutný je háj, kterým jsme chodili,
smutný je potok, kterým se brodili.
Neslyšet více skřivánka hlas,
z oblohy zmizel sluneční jas.
Tupá je rána, kterous mi zasadil,
není tu nikoho, kdo by ji pohladil.
Krví se barví vůkol kapradí,
nebude nikoho, kdo lásku tvou nahradí.

Já myslím jen na něj,
jak se na mě dívá,
s ním přichází naděj
a já jsem tak jiná.

Jsem úplně nová,
jak by mě probudil,
ach, představa snová,
že by vždy se mnou byl.

Okouzlen slovíčky - s úsměvem pod víčky...
Nachytán v rozpacích - letí pak v oblacích...
Stud a růž na líčku - políbil kytičku...
A tím!
Ze srdce plameny - cítí se ztracený...

Prchá si do strání - jak vítr uhání...
Točí se v bystřině - topí se ve víně...
Jazýčkem pošimrá - a pak se usmívá...
A proč?
V napadaném listí leží - a s časem - si jen tak - ten závod běží...

S batůžkem potíží - na Slunce pohlíží...
Davem jen projíždí - s polibkem na kříži...
S úsměvem na tváři - Tvé srdce rozzáří...
A pak?
Jak smyslů zbavený - usíná znavený...

Usíná - nevnímá - snad láskou umírá...

Ty ani nevíš, jak moooc jsi mi ublížil,
že mne uděláš šťastnou, jsi mi slíbil!
Volný vztah, to není nic pro mne,
já chtěla tě mít sama pro sebe.
Ale jde vidět, že jedna ti nestačí,
a to opravdu pro mne není,
ty jsi pro mě byl jediný.
Chceš mít volný vztah, teď ho máš,
jsi konečně volný jako pták.
Dělej si prostě dál, co ty chceš,
ale věř mi, ty žádný vztah nepotřebuješ!!!
Jsi prostě takový a už jiný nebudeš,
a mysli na ty, komu ubližuješ!!!
Já, i přesto, že jsi mi ublížil,
tě nepřestanu milovat,
stále na tebe budu myslet
a na krásný dny vzpomínat.
A tebe do konce mého života milovat,
i přesto, že jsi mi ublížil...

Milý, drahý Ježíšku,
zabalený v kožíšku.
Na Vánoce se těším moc,
doufám, že to bude pěkná noc.
Tablet doufám dostanu,
nebudu spát ve stanu?
Bude toho asi málo,
hlavně že bude veselo.
Ale tablet snad bude,
dá se koupit všude.
Stojí tisíc čtyři sta devadesát devět,
to ví i malej medvěd.
Pod stromečkem dárečky,
na obloze zářivé hvězdičky,
všichni růžové tvářičky
a plný kopec srandičky.
Až si dárky rozbalíme,
ukazovat si je budeme,
pak se na telku jukneme,
pohádku tam najdeme.
Pak půjdeme pěkně spát,
něco hezkého o Vánocích si necháme zdát.
Dobrou, milý Ježíšku,
ve pleteném kožíšku.