Verše

Láska mi dává
vše, co mám ráda,
děkuju každý den bohu,
že tohle prožívat mohu.

Jsme spolu,
nemůžu uvěřit tomu,
že jsme se dali dohromady
a už ho mám navždycky tady...

Láska je jako nejkrásnější sen,
když víš, že žijete pro sebe jen,
to se nedá ničím nahradit,
je zázrak svého miláčka mít.

A stále nebylo chvíle,
kdy by při mně plně stál,
můj mozek a v plné síle,
cennou radu by mi dal.

Proč opouštíš mě v chvílích těžkých?
Vždy přijdou ještě těžší.
A sbalil kramle, vyšel pěšky.
No, to mě vážně těší!

Teď jsem tu na vše jenom já
a těžce hořekuji.
A kdo dobrou radu mi dá,
předem mu poděkuji.

Proč opouštíš mě pořád znova?
Proč zkoušíš Ty mě stále?
Když potřebuji chytrá slova.
Když zrovna mám namále.

Pokračování básničky

Znám jednu krásnou slečnu,
o ní zdá se mi ve snu,
že se za ruku držíme
a že my dva spolu chodíme.

Srdce bije jako zvon,
právě kolem prošel on,
asi z toho zešílím,
miluju ho, už to vím.

Kraj světa společně prolézt
a za ruku ji pořád vést,
to je můj největší sen,
snad bude mi vyplněn.

Štěstí je všude kolem nás,
létá kamkoli kolem krás.
Hnízdí v našich duších
a hřeje v našich srdcích.
Když se dívám na tebe,
záříš štěstím bez sebe!

Láska je jako kopretina,
nevyrovná se jí žádná jiná,
necítit ji znamená nežít,
proto si ji musíš střežit.

Jestli naše láska není pravá,
tak si se mnou osud zahrává
a tomu já teda vůbec nevěřím,
že se milujeme, moc dobře vím.