Verše

Láska je všude okolo,
tak chyťte si ji - do toho!
Je tak nádherné milovat
a city zpět dostávat.

Každý má své sny,
jak chtěl by trávit dny,
já chci být po boku
své ženy tisíc roků.

S láskou stojí za to žít,
každý by ji chtěl mít,
ale něco pro to musí udělat,
nestačí jenom mít rád.

Smutek v srdci mám,
krásný den nevnímám,
proč jen se to stalo
a nebyl tady ráno?

Procházím se takhle ulicí,
když Tě konečně po dlouhé době spatřím.

Stačilo s Tebou prohodit pár slov
a zase jsi mi připomněla ten krásný pocit,
který se nedá zastavit.

Řekla jsi ahoj, a mně došla slova,
můj tep byl vysoký a nervy z olova,
prošla jsi kolem mě
a mé nohy málem ztratily ten správný směr.

Pak jsi odešla a já tam jen tak stojím,
třáslo se mi celé tělo, to Ti teda povím.

Mé jediné přání bylo zastavit čas,
a být s Tebou o trochu déle,
byl to však strach,
který mi nedovolil jít dál,
přijít k Tobě o trochu blíže
a obejmout Tě.

Pak se moje hlava vzpamatovala,
má ústa se však stále usmívala.

Pak bylo velmi těžké najít cestu domů,
ale bylo mi to jedno,
mé oči Tě chtěly vidět znovu.

Stojí v záři hvězd
a já chtěl bych ji svést,
snad vítr zafouká
a mě rychle rozhoupá.

My, co lásku uvnitř máme,
s radostí ji rozdáváme
všem, kteří ji potřebují,
ať i v jejich srdcích bují.

Ať lásku každý má,
planeta bude nádherná,
lidem se bude žít
hnedka mnohem líp.

Byla jsem smutná, zachmuřená,
najednou přišel kluk jak sen,
takový, co konkurenci nemá,
a rozjasnil mi celý den.

Měla jsem krásný cit,
však náhle spadla na zem,
proč musel mě opustit,
koukám jako blázen.