Básničky 7531 - 7540 / 7665
Je jak ranní rosa,
která z nebes spadla,
jak Koncerta grossa
krátce se přehrála.
Jak vítr běží, nemá zastavení,
proč láska v našem světě hledá oprávnění,
jak člověk, který ji kdysi znal,
ten oheň nám všechno štěstí vzal.
Když motýl otevře světu náruč křídel svých,
tak nepřijmout úděl, to je hřích.
Než najdeš konec duhy, tak zmizí,
tak dlouho hledáš v lidech lásku ryzí.
Vím, jak sladké má znění,
proč nemá v našem světě oprávnění,
člověk jiný nebude - ten se nezmění,
proč v srdci pro lásku už místo není?
která z nebes spadla,
jak Koncerta grossa
krátce se přehrála.
Jak vítr běží, nemá zastavení,
proč láska v našem světě hledá oprávnění,
jak člověk, který ji kdysi znal,
ten oheň nám všechno štěstí vzal.
Když motýl otevře světu náruč křídel svých,
tak nepřijmout úděl, to je hřích.
Než najdeš konec duhy, tak zmizí,
tak dlouho hledáš v lidech lásku ryzí.
Vím, jak sladké má znění,
proč nemá v našem světě oprávnění,
člověk jiný nebude - ten se nezmění,
proč v srdci pro lásku už místo není?
Botou vyšlapávám
kytičku v sněhu.
Na bílém plátně
moc kreslit nedovedu.
Srdíčko s Tvým jménem,
obrázek pejska s dýmkou
a vzkaz pro Tebe.
Miluji Tě! Vím to.
Z barevných větví
střásám na své kresby
flitry,
až tudy půjdeš, odepiš.
I ty na mě mysli.
kytičku v sněhu.
Na bílém plátně
moc kreslit nedovedu.
Srdíčko s Tvým jménem,
obrázek pejska s dýmkou
a vzkaz pro Tebe.
Miluji Tě! Vím to.
Z barevných větví
střásám na své kresby
flitry,
až tudy půjdeš, odepiš.
I ty na mě mysli.
Milovat neznamená jen mít rád,
milovat znamená věřit a lásku dát.
Milovat je odpustit a znovu podat ruce,
milovat je rozdělit duši i srdce.
Není zázrak mít rád,
je zázrak MILOVAT.
milovat znamená věřit a lásku dát.
Milovat je odpustit a znovu podat ruce,
milovat je rozdělit duši i srdce.
Není zázrak mít rád,
je zázrak MILOVAT.
S tebou všechno končí,
všechno začíná.
Jsi můj nultý rok,
má první vteřina.
S tebou všechno ztrácím,
všechno nacházím.
Jsi má sbírka náhod,
má sbírka nesnází.
všechno začíná.
Jsi můj nultý rok,
má první vteřina.
S tebou všechno ztrácím,
všechno nacházím.
Jsi má sbírka náhod,
má sbírka nesnází.
S tebou se nebojím ani smrti,
stříbrná kolem nás je zář,
mráz rozežírá tvoji tvář.
Všude je zima, jenom nám je horko.
Nekonečná běloba, nekonečný prostor,
jen my a naše tajemství.
Tolik hvězd, moje a tvoje.
Vem si tu moji část stříbra!
Všechny jsou teď Tvé!
Mně stačí jejich odraz v Tvých očích.
Podej mi ruku, jdem dál
za obzorem, měsícem a tmou...
Tak dva ruku v ruce jdou,
bílou krásnou krajinou,
brouzdaj se sněhem tlumenou tmou,
jdou blízko sebe
a za nimi jejich láskou taje sníh.
stříbrná kolem nás je zář,
mráz rozežírá tvoji tvář.
Všude je zima, jenom nám je horko.
Nekonečná běloba, nekonečný prostor,
jen my a naše tajemství.
Tolik hvězd, moje a tvoje.
Vem si tu moji část stříbra!
Všechny jsou teď Tvé!
Mně stačí jejich odraz v Tvých očích.
Podej mi ruku, jdem dál
za obzorem, měsícem a tmou...
Tak dva ruku v ruce jdou,
bílou krásnou krajinou,
brouzdaj se sněhem tlumenou tmou,
jdou blízko sebe
a za nimi jejich láskou taje sníh.
Láska je jako květina,
která Ti štěstí připomíná.
Když ke květu přivoníš,
srdce své probudíš.
Pečlivě ho zalévej,
pro vzpomínku uchovej.
která Ti štěstí připomíná.
Když ke květu přivoníš,
srdce své probudíš.
Pečlivě ho zalévej,
pro vzpomínku uchovej.
O nepřísahej, líbej jen.
Nevěřím v přísahání žen.
Tvůj polibek chutná víc,
než sladkých slůvek natisíc.
Ten mám a jemu uvěřím.
Slova jsou jen kouř a dým.
Přísahej lásko nanovo
a uvěřím Ti na slovo.
K Tvým nohám klesám zmámený
a věřím, že jsem blažený.
Když řekneš: „Tebe ráda mám,”
já štěstím se snad rozvzlykám.
Nevěřím v přísahání žen.
Tvůj polibek chutná víc,
než sladkých slůvek natisíc.
Ten mám a jemu uvěřím.
Slova jsou jen kouř a dým.
Přísahej lásko nanovo
a uvěřím Ti na slovo.
K Tvým nohám klesám zmámený
a věřím, že jsem blažený.
Když řekneš: „Tebe ráda mám,”
já štěstím se snad rozvzlykám.
Chtěla bych být poslední paprsek slunce,
který projde přes všechny mraky,
jen aby se dotkl tvé tváře...
Chtěla bych být podzimní listí,
co za oknem padá,
jen abych věděla, co právě děláš...
Chtěla bych být sněhová vločka,
co hned roztaje,
jen co se dotkne tvých rtů,
a zmizí na nich...
který projde přes všechny mraky,
jen aby se dotkl tvé tváře...
Chtěla bych být podzimní listí,
co za oknem padá,
jen abych věděla, co právě děláš...
Chtěla bych být sněhová vločka,
co hned roztaje,
jen co se dotkne tvých rtů,
a zmizí na nich...
Básničky 7531 - 7540 / 7665
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy