Básničky 6741 - 6750 / 7725
Nepohrdej srdcem zlomeným,
teď jsme oba v jednom clubu,
nepříteli rozbít hubu,
svým tělem, zpola hubeným.
Nepohrdej srdcem mým,
není horší, než to tvé,
myšlenky stejně zběsilé,
vytvářejí stejný rým.
Nepohrdej láskou mojí,
čeká club srdcí zlomených,
poběžím závod o berlích,
vyhraji nazpět lásku svoji.
teď jsme oba v jednom clubu,
nepříteli rozbít hubu,
svým tělem, zpola hubeným.
Nepohrdej srdcem mým,
není horší, než to tvé,
myšlenky stejně zběsilé,
vytvářejí stejný rým.
Nepohrdej láskou mojí,
čeká club srdcí zlomených,
poběžím závod o berlích,
vyhraji nazpět lásku svoji.
V rozkvetlých zahradách,
vidím tě stát,
v lehkých letních šatičkách,
a slyším loutnu hrát.
Tančíš v baletních botičkách,
tvé vlasy voní lučním medem,
a pokrývá je zlatý prach,
jsi mého snění středem.
Na šatech máš spoustu květů,
šaty mají barvy duhy,
i kdybych prošel stovky světů,
jen kvůli tobě nadělám si dluhy.
Přitanči prosím blíže ke mně,
ladnými krůčky, jak umí tělo tvé,
tvé pohyby ladné pohladí mě,
baletko má, dítě mé.
V rozkvetlých sadech tančíš zjara,
na nohou rosu třpytivou,
chci, abys při mém boku stále stála,
nikdy nechci ohlédnout se za jinou.
vidím tě stát,
v lehkých letních šatičkách,
a slyším loutnu hrát.
Tančíš v baletních botičkách,
tvé vlasy voní lučním medem,
a pokrývá je zlatý prach,
jsi mého snění středem.
Na šatech máš spoustu květů,
šaty mají barvy duhy,
i kdybych prošel stovky světů,
jen kvůli tobě nadělám si dluhy.
Přitanči prosím blíže ke mně,
ladnými krůčky, jak umí tělo tvé,
tvé pohyby ladné pohladí mě,
baletko má, dítě mé.
V rozkvetlých sadech tančíš zjara,
na nohou rosu třpytivou,
chci, abys při mém boku stále stála,
nikdy nechci ohlédnout se za jinou.
Třeba jsem ten, koho zrovna hledáš,
ten, koho ve svém srdci tak postrádáš.
Ten, co tě políbí, a dobrou náladou tě naladí,
když máš špatný den, a nechceš se smát,
pohladí tě po vlasech, ten, co tě má rád.
Třeba zrovna já, čekám právě, jenom na tebe.
Stejně jako nejvíc, zářící hvězda,
která září do nebe.
Věřím, že někde jsi, jako si věříš ty,
že jsme tady, my dva, stvořeni jen pro sebe.
Věříš ty, věřím já, že budem spolu brzy, ty a já...
ten, koho ve svém srdci tak postrádáš.
Ten, co tě políbí, a dobrou náladou tě naladí,
když máš špatný den, a nechceš se smát,
pohladí tě po vlasech, ten, co tě má rád.
Třeba zrovna já, čekám právě, jenom na tebe.
Stejně jako nejvíc, zářící hvězda,
která září do nebe.
Věřím, že někde jsi, jako si věříš ty,
že jsme tady, my dva, stvořeni jen pro sebe.
Věříš ty, věřím já, že budem spolu brzy, ty a já...
Zavřu oči a sním
Třeba o procházce,
abych byla s ním
Ruku v ruce
přitulit se
Už bych léto zase
v plné barevné kráse
Rozkvetlou louku
Trávy velký kopec
Nebo na palouku
prožít milostný pokec
Kolem dokola květiny
Opodál dřevěné kulatiny
Proč nepochopily tvé ruce,
že květiny zahřejí
mé srdce
Luční kopretina pohladí
Jemná konvalinka zavoní
Žlutá slunečnice uschová
tajemství
mého květinového
srdečního hájenství
Třeba o procházce,
abych byla s ním
Ruku v ruce
přitulit se
Už bych léto zase
v plné barevné kráse
Rozkvetlou louku
Trávy velký kopec
Nebo na palouku
prožít milostný pokec
Kolem dokola květiny
Opodál dřevěné kulatiny
Proč nepochopily tvé ruce,
že květiny zahřejí
mé srdce
Luční kopretina pohladí
Jemná konvalinka zavoní
Žlutá slunečnice uschová
tajemství
mého květinového
srdečního hájenství
Ráno, když se vzbouzím touhou
po hřejivém objetí,
věř, že nechci být jen pouhou,
myšlenkou a obětí.
Chci se k tobě něžně tulit,
lásku svou Ti dát,
žalem začnu asi bulit,
věř mi, mám Tě rád.
Nejsou to jen planá slova,
nebo klamné snění,
někdy prostě lidé znova,
názory své mění.
Jistotou a pevnou skálou,
stát se po Tvém boku,
oporou být Tvojí stálou,
mám Tě jak trn v oku.
po hřejivém objetí,
věř, že nechci být jen pouhou,
myšlenkou a obětí.
Chci se k tobě něžně tulit,
lásku svou Ti dát,
žalem začnu asi bulit,
věř mi, mám Tě rád.
Nejsou to jen planá slova,
nebo klamné snění,
někdy prostě lidé znova,
názory své mění.
Jistotou a pevnou skálou,
stát se po Tvém boku,
oporou být Tvojí stálou,
mám Tě jak trn v oku.
Až se ráno probudíš,
lásku mou pocítíš.
Bude tě hřát celý den,
a já budu chtít jen tebe.
Těším se na den, kdy budeme spolu,
všechny problémy zvládneme pospolu.
A na konec všeho hezkého,
přijde asi něco moc bolestivého.
Bude to rozchod,
nebo snad srdce tvého odchod?
Nevím, nechci to znát,
necháme čas, jak nám to podá.
lásku mou pocítíš.
Bude tě hřát celý den,
a já budu chtít jen tebe.
Těším se na den, kdy budeme spolu,
všechny problémy zvládneme pospolu.
A na konec všeho hezkého,
přijde asi něco moc bolestivého.
Bude to rozchod,
nebo snad srdce tvého odchod?
Nevím, nechci to znát,
necháme čas, jak nám to podá.
Lásko moje, neuvadej,
jsi jak květina bez vody,
jež spadla na zem z květináče,
sama se nezvedneš a nezasadíš.
Přesto mám víru,
že s pláčem zavoláš,
a kdo tě má rád, ten tě zvedne,
slzami svými zvlhčí hlínu,
rukou pohladí ti květní lísky,
a horkým dechem prohřeje tvůj stonek.
Svět je zlý,
byť vypadá to chvíli,
že v něm láska je a plno přátel,
však kdo pomůže ti slepit srdce,
než jen opravdový přítel.
Zakřič nějak ať to slyší,
ten, kdo tě má stále rád,
ten, co dobou poslední
se zdál jen jako kamarád.
jsi jak květina bez vody,
jež spadla na zem z květináče,
sama se nezvedneš a nezasadíš.
Přesto mám víru,
že s pláčem zavoláš,
a kdo tě má rád, ten tě zvedne,
slzami svými zvlhčí hlínu,
rukou pohladí ti květní lísky,
a horkým dechem prohřeje tvůj stonek.
Svět je zlý,
byť vypadá to chvíli,
že v něm láska je a plno přátel,
však kdo pomůže ti slepit srdce,
než jen opravdový přítel.
Zakřič nějak ať to slyší,
ten, kdo tě má stále rád,
ten, co dobou poslední
se zdál jen jako kamarád.
Kdybys byla upřímnější,
viděla bys snad,
jak ten blázen opatrný,
čistě má tě rád.
Kdybys měla srdce čistý,
nestalo se snad,
to, co v boji s touhou svojí,
musela jsi vzdát.
Kdybys byla vzpomněla si,
na pár chvílí snad,
jak ti chválil tvoje řasy,
tvůj - jen kamarád.
Kdybys byla princeznou,
co věřil jsem jí snad,
mé srdce bys nepropíchla,
za noc - tisíckrát.
Kdybys byla duchovnější,
nezažil bych snad,
tvojí tváře - němé žuly,
křečovitý chlad.
Kdybys lásku opravdovou,
projevila snad,
Vrať se ke mně - odpustím ti,
stále mám tě rád.
viděla bys snad,
jak ten blázen opatrný,
čistě má tě rád.
Kdybys měla srdce čistý,
nestalo se snad,
to, co v boji s touhou svojí,
musela jsi vzdát.
Kdybys byla vzpomněla si,
na pár chvílí snad,
jak ti chválil tvoje řasy,
tvůj - jen kamarád.
Kdybys byla princeznou,
co věřil jsem jí snad,
mé srdce bys nepropíchla,
za noc - tisíckrát.
Kdybys byla duchovnější,
nezažil bych snad,
tvojí tváře - němé žuly,
křečovitý chlad.
Kdybys lásku opravdovou,
projevila snad,
Vrať se ke mně - odpustím ti,
stále mám tě rád.
Ptám se tě, myslíš, že ještě náš vztah smysl má,
láska mezi námi zřejmě už asi vyhasla.
Ty se mne stále ptáš,
když se tě dotknu, odmlouváš,
říkáš, že mne miluješ, ale stále se mi vyhýbáš.
A ty se mne ptáš, pořád se jen vymlouváš.
Říkáš, že lituješ, ale nic pro náš vztah neděláš.
Stále usínám sám, k čemu já tě vlastně mám,
čekám na tebe, že tě obejmu, polibek ti dám,
a ty opět nepřijdeš, já usínám sám.
Říkáš, že mne miluješ, a to ti věřit mám.
Víš, málo se mi věnuješ, vím, že tě mám,
ale jaksi tě v našem vztahu postrádám.
Opravdu si myslíš, že mne miluješ...
láska mezi námi zřejmě už asi vyhasla.
Ty se mne stále ptáš,
když se tě dotknu, odmlouváš,
říkáš, že mne miluješ, ale stále se mi vyhýbáš.
A ty se mne ptáš, pořád se jen vymlouváš.
Říkáš, že lituješ, ale nic pro náš vztah neděláš.
Stále usínám sám, k čemu já tě vlastně mám,
čekám na tebe, že tě obejmu, polibek ti dám,
a ty opět nepřijdeš, já usínám sám.
Říkáš, že mne miluješ, a to ti věřit mám.
Víš, málo se mi věnuješ, vím, že tě mám,
ale jaksi tě v našem vztahu postrádám.
Opravdu si myslíš, že mne miluješ...
Červená ti sluší, jsi jak vlčí mák,
ať je to tak nebo tak.
Mám rád tvý sladký uši,
když jsem s tebou, srdce mi strašně buší,
avšak tvá láska ke mně je tak trochu nerozhodná,
tak prosím, řekni mi, zdali ráda mne máš, a jak...
jsi jak vlčí mák.
Vím, pravda bývá často krutá,
jako noha neobutá,
červená ti sluší, jsi jak vlčí mák,
máš mne ráda, tak řekni, a jak,
třeba jako vlčí mák...
(Aleně)
ať je to tak nebo tak.
Mám rád tvý sladký uši,
když jsem s tebou, srdce mi strašně buší,
avšak tvá láska ke mně je tak trochu nerozhodná,
tak prosím, řekni mi, zdali ráda mne máš, a jak...
jsi jak vlčí mák.
Vím, pravda bývá často krutá,
jako noha neobutá,
červená ti sluší, jsi jak vlčí mák,
máš mne ráda, tak řekni, a jak,
třeba jako vlčí mák...
(Aleně)
Básničky 6741 - 6750 / 7725
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy