Zamilované básničky

Jsi vzdálen ode mě čím dál víc,
je hezké, když chybíš mi mohu ti říct.
Těším se na ty chvíle strávený jen s tebou,
po dotykách tvých mě andělíčci do nebe vemou.
Až znovu uvidím tě, tak se k tobě rozběhnu,
padnu ti do náruče
a tím tvé srdce štěstím probodnu.
Slaďoučký polibek ti na ústa dám,
aby jsi se potom necítil sám.
Těším se na ty tvé upřímné řečičky,
a ještě víc na to, až dotknou se mě tvé ručičky.
Cítím se tak prázdná, když jsem tu bez tebe,
chci být jen s tebou a vznášet se do nebe.
Už nikdy se s tebou nechci hádat,
když potom se ve slzách svých učím jen plavat.
Když padá hvězda, tak mé přání je:
Zůstat s tebou, dokud mě smrt nezasáhne.
Ty všechny zážitky, co jsem s tebou prožila,
život bych za tebe klidně položila.
Jsem strašně ráda, když mohu tě rozesmát,
nebo v nouzi ti pomocnou ruku dát.
Nikdy o tebe nechci přijít, a znovu prožít to zlé,
nebaví mě pořád řešit to, co je minulé.
Přeji si, ať jsem s tebou už napořád,
a pevně tě obejmu,
a do tvých krásných očí říct ti, jak tě moc Miluju :*
S Láskou pro tebe :) :*

Až teď poznal jsem jednu věc,
a sice, že láska není jen kec.
Je tak krásná, létám po nebi
a uvnitř v srdci moc dobře je mi.

Chybí mi moc,
i když s ním nejsem.
Je to můj kamarád,
je to můj brouček.

Chci být jen s ním,
a ne s tím druhým,
on se mi líbí,
on je tím pravým.

Moje pusa, tvoje pusa,
každý jinou máme,
co je komu do toho,
když je k sobě dáme.

Mé srdce říká: Konečně jí řekni, co cítíš,
protože když jste spolu, oči vám láskou jiskří!

Vždyť je to tak jasné! slyším od každého,
to, co k sobě cítíte je přece něco tak silného!

My však u přátelství zatím zůstáváme,
ale vzájemnou blízkost si uvědomujeme.

Naše vzájemné pohledy a úsměvy nás prozrazují
a tím je jasné, co dva lidé k sobě cítí...

Tak jak dlouho ještě tohle vydržíme?
Jak dlouho se budeme bát přiznat si, co k sobě cítíme?

Čekáme, až jeden z nás odvahu dostane
a řekne konečně Miluji Tě!!

Dejme hrdost a strach stranou,
vždyť žijeme jen jednou!

Stačí mít jen trochu odvahy
a získat si srdce své milované osoby!

Líbí se mi jedna kočka,
má veliká modrá očka,
ze srdce ji mám moc rád,
já jinou kočku nechci znát.

Proudí láska srdcem mým,
já toužím tu lásku mít,
u dítěte člověk neví,
neumím číst myšlenky,
koukám lidím do pepky.

Říkal modrá
Modré překvapení
Však malý chomáček
Co v dlani mi svěže dřímá
Je fialová květina
Naše velké malé tajemství
Tak hrdě se skví
V mé dlani
Dráždivá vůně květinového
těla
Jemné pohlazení
Vzrušivé sametové doteky
Fialová fialka
Lásková něha
Celá léta, po věky
Věta od tebe zněla
Snesu ti modré z nebe
Z lásky
Kde jsi?
Posel přišel dříve než ty
Prý fialka místo tebe
Trošku mne zebe
Snad vrátíš se, prosím
Nikdo tě nenahradí
Věř
Mé srdíčko potěš

Jsi ta nejkrásnější růže
a každý mi tě závidí.
Že ztratím tě - stát se může,
proč tohle člověk nevidí?

Ráno mě vítá tvoje vůně,
ještě dřív, než se probudíš.
A srdce mé láskou stůně,
že miluji tě, ty snad nevidíš.

Láska se podobá růžovému keři,
a růže přece trny mají.
Jen ti, kdo v lásku věří,
na ostré trny pozor si dají.

Já věřím, že jsi růže bez trnů,
neboj, já tě jinou nenahradím.
Stále zůstaneš na svém trůnu,
tajemství naší lásky ale neprozradím.

Pokračování básničky

Když se tě někdo zeptá,
kdo tě měl rád,
řekneš, že já
a nebudeš lhát.