Zamilované básničky

Je to už dávno, pamatuješ.
Já šel tenkrát po ulici,
tys stála opodál, čekala na tramvaj,
na Můstku, na stanici.
Je to už dávno, já šel okolo divadla J. K. Tyla,
zavolal jsem na tebe, ty ses otočila.
Naše oči se do sebe zahleděly, pamatuješ,
málem jsi mi do náruče upadla.
Tenkrát já, se do tebe,
snad na první pohled zamiloval, asi málo.
Nebo snad víc, já dával jsem ti to najevo,
věděl jsem, já tě miloval.

Pokračování básničky

Lituji, že už mi tě nikdo nevrátí zpět.

Lituji, co řekla jsem a zkazila si svět.

Lituji, všeho špatného, co v životě jsem udělala.

Lituji chvil, co jsem kvůli tobě proplakala.

Lituji toho, že dokázala jsem se svěřit.

Lituji toho, že nemám sil si věřit.

Lituji, že jsi opustil mé srdce a dal mi zklamání.

Lituji dnů, které mi už nikdo nevrátí.

Lituji sebe a lituji i tebe.

Lituji té krásné dovolené.

Nelituji toho krásného roku, co jsi mi dal.

Nelituji a děkuji...

Stojím tu jen tak, a přemýšlím,
jestli teď sním aneb bdím.
Celý život, změnil se mi, na Facebooku,
v jediný, tak nádherný den.
Stále jsem v obavách,
a nechci se, ze spánku probudit.
Bojím se, že se mi to všechno, jenom zdá,
že je to všechno, jenom pouhý sen.
Miláčku, pomoz mi, štípni mne do ruky, polib mne,
ať věřím, že to není jen ten pouhý sen.
Miláčku, víš, já vím, dlouho jsme strádali,
dvacet let, se hledali.
Miláčku, štípni mne, zatahej za ruku,
řekni mi, že nebdím, řekni, že nespím...
Né, já už nechci, ztratit, co už jednou ztratil,
miláčku, polib mne.
Miláčku, nezlob se, že předbíhám,
jenom tě teď prosím, se zeptám,
vezmeš si mne, aspoň na dalších dvacet let.
Miláčku, moc tě miluji,
chci, nemůžu už bez tebe být,
co víc si přát, než tebe mít.
Miláčku, chci být, s tebou, už né sám,
vždyť víš, jak moc rád tě mám...

Jsi jako slunce, co pohladí mě po tváři,
jsi jako hvězda na nebi,
která se tak krásně rozzáří.
Jsme jako dvě spojené ruce,
co hází sebou tak prudce.
Jsi jako den, a ne noc, které se tak bojím,
ty jsi jediný, o koho já stojím.
Ty jsi ten, koho v srdci nosívám,
a proto se v našem vztahu jen tak nevzdávám.
Jsi pro mě důležitý jako silná droga,
každý den abych s tebou byla, prosím boha.
Milovat tě napořád je mé přání,
nesnáším všechny ty, co na lásku jen sází.
S tebou si dokážu představit život,
a vznášet se s tebou po nebi jako pilot...
Jednou se chci za tebe provdat,
a ne do našich srdcí jen silně bodat.
Lásko, jsme jen ty a já,
jsi spřízněná duše má.
Po letech s tebou vychovávat dítě,
kterému oba budeme říkat jako moc miluji tě.
Po dlouhém času spolu zestárnout,
a životu společně podlehnout.
Vzpomínat vždycky na to, jak jsme se poznali,
jak se vším jsme se poprali.
Jako duše hlídat ty, co jsme měli rádi,
i kdyby to měli být jen kamarádi.
Po světě spolu jen bloudit,
a přestat každýho tolik soudit.
Nesmíme být zlobivý,
aby jsme peklem nemohli projít,
všechno dát do pořádku,
a pak v klidu do nebe odejít... :*

Jsi vzdálen ode mě čím dál víc,
je hezké, když chybíš mi mohu ti říct.
Těším se na ty chvíle strávený jen s tebou,
po dotykách tvých mě andělíčci do nebe vemou.
Až znovu uvidím tě, tak se k tobě rozběhnu,
padnu ti do náruče
a tím tvé srdce štěstím probodnu.
Slaďoučký polibek ti na ústa dám,
aby jsi se potom necítil sám.
Těším se na ty tvé upřímné řečičky,
a ještě víc na to, až dotknou se mě tvé ručičky.
Cítím se tak prázdná, když jsem tu bez tebe,
chci být jen s tebou a vznášet se do nebe.
Už nikdy se s tebou nechci hádat,
když potom se ve slzách svých učím jen plavat.
Když padá hvězda, tak mé přání je:
Zůstat s tebou, dokud mě smrt nezasáhne.
Ty všechny zážitky, co jsem s tebou prožila,
život bych za tebe klidně položila.
Jsem strašně ráda, když mohu tě rozesmát,
nebo v nouzi ti pomocnou ruku dát.
Nikdy o tebe nechci přijít, a znovu prožít to zlé,
nebaví mě pořád řešit to, co je minulé.
Přeji si, ať jsem s tebou už napořád,
a pevně tě obejmu,
a do tvých krásných očí říct ti, jak tě moc Miluju :*
S Láskou pro tebe :) :*

Až teď poznal jsem jednu věc,
a sice, že láska není jen kec.
Je tak krásná, létám po nebi
a uvnitř v srdci moc dobře je mi.

Chybí mi moc,
i když s ním nejsem.
Je to můj kamarád,
je to můj brouček.

Chci být jen s ním,
a ne s tím druhým,
on se mi líbí,
on je tím pravým.

Moje pusa, tvoje pusa,
každý jinou máme,
co je komu do toho,
když je k sobě dáme.

Mé srdce říká: Konečně jí řekni, co cítíš,
protože když jste spolu, oči vám láskou jiskří!

Vždyť je to tak jasné! slyším od každého,
to, co k sobě cítíte je přece něco tak silného!

My však u přátelství zatím zůstáváme,
ale vzájemnou blízkost si uvědomujeme.

Naše vzájemné pohledy a úsměvy nás prozrazují
a tím je jasné, co dva lidé k sobě cítí...

Tak jak dlouho ještě tohle vydržíme?
Jak dlouho se budeme bát přiznat si, co k sobě cítíme?

Čekáme, až jeden z nás odvahu dostane
a řekne konečně Miluji Tě!!

Dejme hrdost a strach stranou,
vždyť žijeme jen jednou!

Stačí mít jen trochu odvahy
a získat si srdce své milované osoby!

Líbí se mi jedna kočka,
má veliká modrá očka,
ze srdce ji mám moc rád,
já jinou kočku nechci znát.