Až budou v nebi hledat anděla,
nezapomeň, kde je tvoje místo.
Já vím, být jsi tam nechtěla,
ale už jdi, brzy pochopíš to.

Až vrátíš se zpátky ke mně,
nemysli na lásku, na hádky,
zapomeň na ně.

Až však srdce tvé poručí,
a ty utečeš mi za ním,
bránit ti nebudu, život tě naučí.

Naučí tě slova lásky,
však s těmi se šetří,
ať nemáš čelo samé vrásky.

Já pořád budu čekat,
Ty to víš.
Svou píseň budu si broukat,
tu, co tak nesnášíš.

Ty stejně zpátky se vracíš,
oči samou slzu,
klukům prý už nevěříš.

Ale brzy zas mi utíkáš,
nerozumím tomu,
vlasy nakrátko si ostříháš,
tím prý podporuješ dnešní módu.

Až přijde k nám stáří,
vzpomeň si na to, co bylo v září.
Kdo pořád rád tě měl
a hanbatě sváděl.