Zamilované básničky

Jsi mince v mé dlani,
jsi voňavé psaní,
jsi na patách kapky rosy,
jsi vše, co se nosí,
jsi můj stín za soumraku,
jsi můj sen za víčky,
jsi krásný dárek z krabičky.
Jsi každé slůvko, co vyjde mi z úst,
jsi strom, který začal růst,
jsi píseň z gramofonu,
jsi v každičkém jejím tónu,
jsi hlavní barva světa,
jsi motýl, který létá,
jsi vlastně i můj zrak,
jsi obláček i mrak,
jsi každičký můj vzdech,
jsi heboučký měkký mech,
jsi pohádková bytost,
jsi mé štěstí i lítost,
jsi prostě úplně všude,
asi to vážně láska bude.

S láskou se svět hezčí zdá,
když můžeš říct TY A JÁ,
TY A JÁ JSME KRÁSNÝ PÁR
a snad to bude trvat dál.

Znám jedno údolí,
srdce mě zabolí
při každém vzpomenutí.
Tam bydlí princezna,
hodná a líbezná,
která mě stále nutí
myslet jen na ni,
a tak mám přání,
ať vrátíme se zpět,
zase jsme spolu,
bez zášti a bolu
naší lásky kvete květ.

Neváhej nikdy říct, co tvé srdce tíží,
láska a upřímnost naši lásku sblíží.

Potkali jsme se na kolotoči,
ještě teď se mi hlava točí,
ta vám byla ukecaná,
nedivím se, že je sama,
ale mě neužene,
za to vám ručím, že ne.

Jak těžko je slavíku v háji býti,
když bouře stromy zlámala.
Jak těžko je v srdci,
když první láska zklamala.

Lísteček z javoru vesele krouží,
kdo koho miluje, ten po něm touží.

Snad ďábel sám mi napovídá,
když pláčeš kvůli mně,
jsem trdlo, které zapomíná,
jak málo lidí jako ty je.

Po louce chci chodit bosá,
chci cítit, jak voní rosa,
slyšet ptáky za svítání
a hrát si, lásko, s tvojí dlaní.

Poslouchej hlas srdce svého,
až začne bít pro druhého.
Poznáš sám ten pravý cit
a budeš jen pro něj žít.