Zamilované básničky

Každý má své sny,
jak chtěl by trávit dny,
já chci být po boku
své ženy tisíc roků.

S láskou stojí za to žít,
každý by ji chtěl mít,
ale něco pro to musí udělat,
nestačí jenom mít rád.

Procházím se takhle ulicí,
když Tě konečně po dlouhé době spatřím.

Stačilo s Tebou prohodit pár slov
a zase jsi mi připomněla ten krásný pocit,
který se nedá zastavit.

Řekla jsi ahoj, a mně došla slova,
můj tep byl vysoký a nervy z olova,
prošla jsi kolem mě
a mé nohy málem ztratily ten správný směr.

Pak jsi odešla a já tam jen tak stojím,
třáslo se mi celé tělo, to Ti teda povím.

Mé jediné přání bylo zastavit čas,
a být s Tebou o trochu déle,
byl to však strach,
který mi nedovolil jít dál,
přijít k Tobě o trochu blíže
a obejmout Tě.

Pak se moje hlava vzpamatovala,
má ústa se však stále usmívala.

Pak bylo velmi těžké najít cestu domů,
ale bylo mi to jedno,
mé oči Tě chtěly vidět znovu.

Stojí v záři hvězd
a já chtěl bych ji svést,
snad vítr zafouká
a mě rychle rozhoupá.

Ať lásku každý má,
planeta bude nádherná,
lidem se bude žít
hnedka mnohem líp.

Byla jsem smutná, zachmuřená,
najednou přišel kluk jak sen,
takový, co konkurenci nemá,
a rozjasnil mi celý den.

Když jsme spolu, cítím ráj,
šel bych pro ni na světa kraj,
snad mé city opětuje
a taky jen mě miluje.

Příjemné je milování,
když na život nejste sami,
každý den je slunečný
a naprosto báječný.

Láska je zázrak světa,
stačí jen jedna věta:
MILUJI TĚ.

Krásný je sen
a já každý den
jeden prožívám,
ráda totiž mám.