Zamilované básničky

Miluji a můžu říct,
že nejde si přát víc,
život je teď bez hranic
a nekazí mi ho pranic.

Já když viděla tě poprvé,
já myslela si, že jsi sen.
Byla jsem hned v rozpacích
a krásný byl pak už můj den.

Nad hlavou měl jsi svatozář
a já jsem upadla v žas.
Já chtěla tě mít pro sebe
a navždy vidět tvoji tvář.

Protože pro tvoje oči ukradla bych slunce.
Vzala všechny hvězdy jenom pro tvou tvář.
Protože všechno to, co ty udělals pro mě,
ti nasadilo svatozář.

A já vím, že jsme každý jiný,
ale já ti věřím, však ty už mě znáš.
A teď ti dávám srdce do tvých krásných dlaní
a prosím tě jen o jedno, ať ho uschováš.

Pokračování básničky

Jak krásné je mít rád,
budu ji vždy milovat,
mou učitelkou lásky byla,
co od první chvíle se mi líbila.
A i když už teď nejsem s ní,
mé srdce o ní co noc sní.

Milování krásné je,
šťastný, kdo miluje,
a jiný ať se neleká,
i na něj láska čeká.

Když láskou cítíš,
že se vznítíš,
průchod tomu dej
a jen si užívej.

Pro ni dýchám,
občas kýchám,
ale nikdy ji nezradím,
to dobře, přátelé, vím.

Plavu v naději,
že zázrak se stane,
však letěla bych raději,
snad ty city nejsou plané.

Být s někým propojen
je prostě jako sen,
život vám kvete,
když se milujete.

Hořím v touze
líbat se dlouze
s mým novým objevem,
i když je to jen den.

Svoji lásku mám
a nic nevnímám,
protože to nejdůležitější
je pro mě můj nejmilejší.